7.5. Filosofické problémy poznání

Filosofie a jiné formy vědění o světě

Metafyzika
- je disciplínasystematické filozofie, zabývá se jsoucnem jakožto jsoucnem (jsoucno = nejvyšší kategorie) - odmyslíme si všechny vlastnosti, kromě toho, že je
- stojí mimo fyziku
- poprvé ho použil Andronikos z Rhodu, když uspořádal Aristotelovy spisy (fyzika a metafyzika)
- středověk - Platon, Aristoteles
- zlomem v metafyzice je Immanuel Kant, který začíná používat metafyziku jako nauku o hranicích našeho poznání

Ontologie
- se zabývá bytím jakožto bytím, do značné míry se prolíná s metafyzikou

Gnoseologie
- (noetika) - disciplína systematické filozofie zabývající se poznáním, stanovuje kategorie pro rozřešení, co je a co není poznání
- základní rozlišení - doxa - mínění
- epistémé - vědění
- toto rozlišení pochází od Platona, existují 2 základní způsoby (přístupy), jak se člověk dostává k vědění
- Racionalismus - veškeré poznání pochází z rozumu (Rene Descartes)
- Empirismus - veškeré poznání pochází ze smyslové zkušenosti (Mark, Barkley, Hume)

Antropologie
- nauka o člověku, biologii, sociologii, filoz. disciplína, která vzniká ve 20. letech 20. století, zakladetelem je Marx Schelel
- se snaží pronést filozof. reflexi člověka v přírodě (jeho vztah k přírodě)

Etika - zabývá se morálkou, hodnotícími soudy problémy dobra a zla

Logika
- formální věda, která se zabývá správným usuzováním
- zakladatelem je Aristoteles a jeho dílo Organon (nástroj pro správné usuzování)

Náboženství
- je systém pravidel chování určité skupiny lidí a zahrnuje v sobě prvky rituálů
- je kulturním problémem a snaží se dát smysl lidské existenci

Teologie
- disciplína zabývající se naukou o bohu
- vznikla konfrontací mezi antickou filozofií a křesťanským náboženstvím

Teleologie
- (teleos = účel) - zabývá se účelností v přírodě

Transcendentní
- po napsání spisu Kanta je synonymní, týká se hranic naší smyslové zkušenosti

Materialismus
- metafyzic. systém, který považuje za výchozí bod hmotu a přírodní zákony, které ji ovládají

Idealismus
- metafyzic. systém, který považuje za výchozí bod existenci nějakého duchovního principu (bůh)