Pojmosloví stylistiky (jazyk, komunikace, interakce, styl, stylistika, stylizace, stylém)

 

 

Jazyk =systém znaků sloužící k výměně a vyrovnávání obsahů lidského vědomí à slouží     

  k dorozumívání a myšlení ( dorozumívání = taková interakce v přirozeném jazyce, kterou se něco sděluje, která vede zároveň k dalšímu jednání)

 = množina promluv (komunikátů) uskutečněných, probíhajících, nebo potencionálních,řídících se stejnými strukturními zákonitostmi (toho nebo onoho jazyka)

           - jazykem se dorozumíváme o společnosti, o přírodě, o jazyce samém (metajazyk = názory na jazyk, jazykovědná terminologie; metařeč = využití řeči o jazyku i v běžném vyjadřování …)

 

 

Řeč = schopnost člověka využívat jazyka a ztvárňovat komunikáty podle potřeby v určité

          komunikační situace

• řeč mluvená a psaná
• projevuje se vždy za určitých komunikačních situací
  • komunikační situace:
    • je dána objektivními (prostor, čas, kód…) a subjektivními faktory (věk, pohlaví, sociální role, jazyková kompetence, vzdělání, povolání, zkušenosti…) upravujícími potom podobu komunikátu
    • její osou je vztah původce komunikátu a adresáta komunikátu
  • Komunikační model
    •  tvořen souhrou objektivních a subjektivních faktorů
  • Komunikační kontext
    • řetězec komunikačních situaci vzájemně propojených
  • Komunikační událost
    • při komunikační události zastávají původce projevu (mluvčí, autor), adresát zastávají své více méně pasivní nebo aktivní role; účastník komunikační situace zastává vždy svou sociální roli; účastníci komunikace jsou zařazeni do určité sociální skupiny
    • při komunikační události sledujeme:
      • Personální objekty komunikace
        • = osoby, které se neúčastní komunikace, ale jsou jejím předmětem
      • Komunikační záměr
        • = cesta, kterou se sleduje k dosažení komunikačního cíle
      • Komunikační strategie = postup k dosažení komunikačního cíle

 

 

Komunikát (text) = obsahově a formálně uzavřená spojitá jednotka sloužící dosažení cíle

• někdy se textem míní struktura komunikátu
• komunikáty bývají různě členěny, segmentovány z hlediska fáze, tématu, vztahu racionálnosti a pragmatičnosti, syntaktické výstavby, zvukové nebo grafické realizace
• typ textu – vymezován souborem společných vlastností určitých komunikátů
• složky obsahu komunikátu rozeznáváme:
  • nacionální – podávají  informace o objektivním stavu skutečnosti
  • pragmatické – informují o vztazích mezi účastníky komunikace

 

Stylistika zkoumá komunikační události z hlediska toho, kdo mluví nebo píše, kdy, kde, ke komu mluví nebo komu píše, s jakým komunikačním záměrem, může i hodnotit, jaký byl efekt při dosahování komunikačního cíle

 

           

 

 

Vyjadřování = aplikace jazyka v konkrétní situaci

 

 

STYL =  vnější jednotný ráz

-  vzniká jako výběr a uspořádání jednotek v jakékoli oblasti lidské činnosti, utváří se vzájemnou aktivitou tvůrčího subjektu a je různou měrou ovlivňován okolnostmi vzniku a cílem, jemuž má výsledek stylizačního procesu sloužit

 

JAZYKOVÝ STYL= způsob cílevědomého výběru a uspořádání (organizování) jazykových prostředků, který se uplatňuje při genezi textu; v hotovém textu princip organizace jazykových jednotek, které tvoří jednotu vyhovující komunikačnímu záměru autora

                                  - stylovou stránku má i běžné denní sdělení

 

STYLIZACE = samotný proces při utváření komunikátu

 

STYLISTIKA = jazykovědná disciplína, která studuje styl a na základě analýzy jednotlivých textů dochází k zobecnění zákonitostí stylizace jazykových projevů

• stylistická paradigmatika – soubor stylových vlastností výrazových prostředků
• stylistická  syntagmatika – pravidla spojování výrazových prostředků tvořících stylovou stránku textu

 

JAZYKOVÝ STYL X LITERÁRNÍ STYL

• jazykový styl se tá především formální stránky textů různé povahy
• literární styl – zahrnuje u literárních textů vedle formy i vnitřní kompozici a ideově-sémantickou výstavbu

 

 

Stylistika – nezabývá se jen jednotkami jednotlivých jaz. plánů, ale studuje i zákonitosti jejich spojování do vyšších celků, než je výpověď

• lze  ji také chápat jako nauku o užívání jazykových prostředků v řeči
• hodnotí se jako lingvistická disciplína pomezní àměla a má relativně blízko k literární vědě ( především k literární teorii), stylistika mnohdy poznatků literární vědy využívá, má ale i vlastní okruh studia, který se s literární teorií nekryje – předmětem stylistiky jsou všechny texty, nejen umělecké; klade důraz na formu textu i jeho jazykovou stavbu; za základní úkol si klade poznání výrazových prostředků v daném textu a určení jejich funkce v něm
• moderní stylistika vzniká až ve 20.století

 

STYLÉM

 =  prvky, pomocí nichž se text stylově aktivizuje

• soustava stylémů je paradigmatikou stylistiky à prostředky neutrální a příznakové

                                             syntagmatika stylistiky àautomatizované užití výrazového

                                               prostředku a aktualizovaná

 

STYL TEXTU

• neexistují takřka dva texty, které by byly podobné
• můžeme rozeznávat:
  • singulární styl = styl jediného projedu; může se porovnávat s texty dalšími
  • autorský styl‘ – každý autor si vypracovává svůj autorský styl ( jak v textech uměleckých, tak i publicistických a vědeckých)
  • dobový styl
  • styl literární školy
  • žánrový styl
  • objektivní styl
  • styl simplexní  - v nich je stylová charakteristika textu ovlivněna jediným objektivní  slohotvorným činitelem
  • styly komplexní – vznikají za působení více činitelů