VÝKLAD
VÝKLAD
-
slohový útvar odborného stylu
-
autor podává čtenářům poučení o poznatcích z oblasti společenských nebo technických věd
= poučení o odborném tématu
X popis: vzhled a uspořádání předmětů
- funkce předmětů, historie vzniku předmětu, předpoklad dalšího vývoje předmětu
-
autor předpokládá u čtenářů určité znalosti, podle toho zvolí podrobnost a hloubku výkladu (pokud nepředpokládá předběžné znalosti, musí všechny nové pojmy objasnit) X jsou-li poučení, může být podrobnější
požadavky kladené na výklad:
-
věcná správnost
-
přehledné uspořádání
-
jasnost a srozumitelnost
-
věcná správnost – je potřeba důkladná příprava (studium odborné literatury, výtahy, výpisky, konzultace)
-
přehledné uspořádání – promyšlená osnova, rozčlenění textu do odstavců, popř. pomocí číslování, desetinného třídění
výstavba textu:
popis – postup od celku k částem, od výrazných k méně výrazným, od vrchu dolů atd.
X výklad – poznatky musí být řazeny tak, aby vyplynuly souvislosti mezi nimi a došlo se k závěru
- na konci shrnutí poznatků, vyzdvihnutí nejpodstatnějších
2 možné způsoby postupu při psaní výkladu:
Induktivní metoda – vychází se z konkrétních případů, dojde se k obecnému závěru
Deduktivní metoda – vychází se z obecného poučení, které potvrzujeme konkrétními případy
Volba názvu – měl by jasně a konkrétně vyjadřovat obsah a cíl výkladu
Začátek:
- definice předmětu nebo jevu, o kterém budu psát výklad
- poučení o vzniku a vývoji určité věci nebo jevu
- vylíčení postupného poznávání jevy + omyly v poznávání
→ zaujmout čtenáře pokud možno hned v úvodních větách
Závěr:
- připomenout a shrnout nejdůležitější poznatky
-
jasnost a srozumitelnost
-
užití slov s ustáleným jednoznačným významem: odborné názvy, termíny, které jsou známé
-
nemají se objevovat nespisovné a citově zabarvené prostředky