Přehled učiva filosofe a etiky

05.07.2015 13:16

 

Přehled učiva Filosofie a etiky

 

1. Co je filosofe
2. Filosofie z nejstarších dob – Indie, Čína, Sumer, Egypt - mýty
3. Nejstarší řecká filosofie
4. Vrchol řecké filosofie
5. Helénské období, vznik křesťanství a středověká filosofie
6. Nástup novověku a humanismus v roli rozumu v poznání
7. Francouzské osvícenství, Immanuel Kant a německá klasická filosofie
8. Směry druhé poloviny 19. století a jejich dopad ve dvacátém století
9. Další pohledy na realitu a existenci, hermeneutika a postmoderna
10. Světoví a čeští filosofové
11. Praktické využití filosofie v životě – to již sice není v tématickém plánu, ale považuji to za nejdůležitější a nejzajímavější část filosofie, které se pokusíme věnovat co nejvíce.
12. Etické problémy současného světa

Popovídáme si, pokud stihneme na témata: Odpovědnost, zdravý rozum, život, nezávislost, bohatství, chudoba, přátelství, přirozenost, štěstí, frustrace, úzkost, zklamání, handicap, zánik a smrt, touha, kultura, láska, bůh, víra, zlo... cokoli vás napadne.

Úvod do filosofie

 

Jednotná definice filosofie dodnes neexistuje. Vzniká množství filosofických koncepcí, názorů na různá témata, co je filosofie (materiální a formální předmět, cíl, metody, vztahy k ostatním vědám), jaké úkoly plní a jakou hodnotu (roli hraje v našem životě).

 

Ve výuce se budeme věnovat především začátkům filosofie, a to antické, čínské a indické. Dále skokem zmíníme filosofii renesanční a humanistickou – díla Machiaveliho a R. Bacona. Více se budeme věnovat filosofii současné a to od pol. 20. stol do současnosti. Otevřeme některá současná témata etiky, filosofie, politologie ve vztahu k historii a aktuální k naší době.

 

Filosofie vzniká tehdy, když člověk svými otázkami po smyslu, hodnotách a významu věcí přesahuje a problematizuje své každodenní zkušenosti (Jaká je podstata věci? Jak ji můžeme poznat? Jaký to má pro nás smysl? Co je za tím? )

 

Na počátku filosofického tázání stojí úžas, úsilí o poznání, pochybování, nejistota a úzkost. Filosofie hledá odpovědi na nejzákladnější otázky života (často otázkou začíná i končí, ale jasné odpovědi nedává)

 

Proč se tedy filosofii vůbec učit? Předně proto, abychom lépe rozuměli světu a jeho obrazům kolem sebe. Abychom se naučili používat kritické myšlení a nestali se bezduchými, na povel čekajícími bytostmi k nějakému činu. Narodili jsme se všichni jako občané nebo poddaní, kterým jsou přiznána práva a také povinnosti.

 

Bez filosofie se z nás stanou ovčané, mečící stádo, neschopné akce a rozhodnutí ani odhodlané nést za své činy důsledky. Někdo jiný by o nás rozhodoval. Věřili bychom nejvýše v osud a žili nevědomě v někým vymezených hranicích našeho bytí. Filosofie nám pomáhá vypnout „autopilota“ a vzít svůj život do svých rukou.

 

A ještě jeden postřeh. To, že se někdo naučí celé dějiny filosofie a své znalosti stvrdí doktorátem, ještě neznamená, že se stal moudrým.

 

 

Slovní definice filosofie

 

termín pochází z řeckých slov filein = milovat, sofiá = moudrost. Filosofie je tedy láska k moudrosti. Filosof je ten, kdo miluje a hledá moudrost, přítel moudrosti (poprvé toto slovo použil Pýthagorás, když rozjímal o tom, že moudrost je něčím božským a člověk ji nemůže vlastnit, pouze ji hledat, toužit po ní a milovat ji).

 

V antickém pojetí znamená moudrost:

 

• vědění, rozumění (řec. Safés = zřejmý), spočinutí v pravdě (tj. moudrost teoretická)

• nalezení správného způsobu života a dosažení blaženosti (tj. moudrost praktická)

 

Vědecká definice (věcná):

 

Klasická scholastická definice zní: „Filosofie je věda o všech věcech z jajích posledních příčin, získaná světlem přirozeného rozumu.“

 

Filosofie je autonomní – nezávislá věda (souhrn činností směřujících uspořádaným, systematickým a plánovitým způsobem k dosažení jistého, kontrolovatelného a sdělitelného poznání o něčem). Má svůj předmět materiální (čím se zabývá), předmět formální (hledisko, zorný úhel, aspekt zkoumání), cíl i metody.

 

Filosofie - o všech věcech: f. zkoumá veškerou skutečnost, vše co je.

 

Filosofie z posledních příčin:

• f. hledá poslední nám přístupné příčiny bytí

• a jsoucna (poznává řád),

• nejhlubší důvody,

• první principy a poslední smysl;

• odhaluje, co je na zkoumaném předmětu podstatné

 

Světlem přirozeného rozumu: filosofie užívá jednině přirozené, poznávací schopnosti člověka, neodvolává se na mýty či náboženství, nepřesahuje náš vlastní přirozený rozum (na rozdíl od teologie, která vychází z nadpřirozeného zjevení).