Ústava

Právní základy státu

 

Ústava

Ústava ČR

Ústava, Listina základních práv a svobod

Základní zákonné právní předpisy

Zákony

Nařízení

Prováděcí a podzákonné právní předpisy

Vyhlášky krajů

Vyhlášky obci

 

Politický dokument

mění se, pokud se změní politický systém (vzniku nových orgánů)

určuje charakter státu (monarchie, republika), vymezení složky moci ve státě

 

Právní dokument

všechny ostatní předpisy v zemi ji podléhají, souhrn všech právních předpisů  je na vrcholu právního řádu (pyramidy)

 

 

Typy ústav

 

 

Ústava je právní akt nejvyšší právní síly, upravující principy určitého státu, organizaci veřejné moci, územní samosprávu a základní práva a svobody občanů. Ostatní právní normy mají z ústavy vycházet a být s ní v souladu

Ústavy mohou být:

  • Psané – dokument, který má speciální uzákonění – většina států – ČR, USA,…

  • Nepsané – vyvinuly se na základě zvyku – např. VB

Ústavy jsou přijímány zákonodárným sborem, nebo přímým hlasováním obyvatelstva (referendem). Podle postupu, jakým lze docílit ústavních změn:

  • Flexibilní – pružnou – k její změně stačí běžný způsob hlasování

  • snadné přijetí, lehce měnitelné

  • je třeba nadpoloviční většina (Spojené království)

  •  

  • Rigidní – tuhou – k její změně je zapotřebí souhlas vyššího počtu hlasujících než v prvním případě

  • Rigidní

  • těžko měnitelné

  • je potřeba 3/5 většina ze všech poslanců (200),

  • 3/5 většina z přítomných senátorů (vázáno na přítomnost 1/3 senátorů) - kvalifikovaná většina

  •  

  • Psaná a nepsaná ústava

  • Psaná - dokument, který byl schválen najednou (ČR)

  • Nepsaná - více dokumentů, napsané v různou dobu, tvoří ji ústavní zvyklosti a precedenty

  • precedent - první rozhodnutí soudu v dané věci, které se stává závazným pro další rozsudky - Spojené království (Magna Charta, Bill of Rights)

  •  

 

Jádrem každé Ústavy je princip oddělení mocí, princip brzd a rovnovah a s nimi spojený způsob jmenování a volby nejvyšších státních úředníků. Tento systém by měl zabránit zneužití státní moci proti občanům.

 

  • Princip oddělení mocí – státní moc je rozdělená na 3 složky s oddělenými pravomocemi – zákonodárná, výkonná, soudní moc. Ústava stanoví, jak je tato moc rozdělena a jak je uplatňována vzhledem ke společnosti

  • Princip brzd a rovnovah – zaručuje, že jednotlivé složky státní moci se svými pravomocemi navzájem vyvažují a omezují. Rozhodnutí každého, ze 3 orgánů mohou být ostatními orgány opraveny, nebo i zrušeny.

 

Současná Ústava byla schválena 16. 12. 1992

a nabyla platnosti 1. 1. 1993

Má preambuli,

8 hlav

a tvoří 113 článků.

 

Ústava

 

Preambule

tradice státnosti Koruny české a Československé republiky

slib budovat, chránit a rozvíjet ČR

svobodný a demokratický stát, založený na úctě k lidským právům a na zásadách občanské společnosti

ochrana přírodního a duchovního bohatství

Státní symboly

Obr.....

Předměty, které si stát ústavou určil jako své oficiální a nezaměnitelné označení, vycházejí z tradic státu, který reprezentují

  • Velký státní znak -spojení všech historických zemí státu – Čech, Moravy, Slezska

  • Malý státní znak -červený štít, stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou korunou a zbrojí

  • Státní barvy – trikolora – bílá, červená modrá Státní vlajka – horní bílý pruh, dolní červený, modrý klín do poloviny délky vlajky, vznikla 1920

  • Vlajka prezidenta republiky (standarta prezidenta) – bílá s okrajem skládající se z plaménků střídavě bílých, červených a modrých

  • Státní pečeť – velký státní znak podložený lipovými ratolestmi po stranách, kolem něhož je opis Česká republika

  • Státní hymna – první sloka písně Františka Škroupa, na slova J. K. Tyla Kde domov můj. Poprvé uvedena jako součást jevištní hudby pro Tylovu frašku Fidlovačka ve Stavovském divadle 1834, rozšířila se po celé zemi a stala se r. 1918 oficiální hymnou

 

1. hlava - Základní ustanovení

ČR je republikou, svrchovaným a demokratickým státem

součástí ústavy je Listina základních práv a svobod

ústava, Listina základních práv a svobod

 

2. hlava - Moc zákonodárná

zákonodárná moc patří parlamentu

poslanecká sněmovna má 200 poslanců, kteří jsou voleni na 4 roky

do poslanecké sněmovny se volí systémem poměrného zastoupení, do senátu většinovým systémem

pasivní volební právo do poslanecké sněmovny je 21 let, do senátu 40 let

mandát poslance nebo senátora vzniká zvolením, nikdo nemůže být zároveň poslancem i senátorem (neslučitelnost funkcí)

funkce poslance nebo soudce je neslučitelná s funkcí poslance nebo senátora

ztráta mandátu poslance nebo senátore - vzdání se mandátu, ztráta volitelnosti, uplynutí volebního období, u poslanců rozpuštění poslanecké sněmovny

 

3. hlava - Moc výkonná

president

 hlava státu, volen parlamentem (obě komory)

 návrh na presidenta musí dát nejméně 10 poslanců nebo senátorů

 5-ti leté volební období, může být zvolen maximálně 2x

 podmínky pro zvolení - 40 let a státní občanství

 není z výkonu své funkce odpovědný - nelze trestně stíhat (pouze velezradu - obviní ho Senát)

 může se zúčastnit zasedání parlamentu, získá slovo kdykoliv o to požádá

 jmenuje soudce Ústavního soudu (se souhlasem senátu), předsedu vlády, vládu

 udílí milost, jmenuje presidenta NKÚ a členy Bankovní rady ČNB

 zastupuje stát navenek, je velitelem ozbrojených sil, udílí státní vyznamenání

 vláda

 předseda, místopředseda a ministři (16 ministrů a předseda)

 hlasování o důvěře - jsou 2 pokusy, jinak se zvolí jiný premiér

 vláda žádá poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry, pokud ji nedostane, jsou další volby

 vláda může kdykoliv požádat o důvěru, nebo to může být navrženo poslanci (minimálně 50 poslanců)

 když není vyjádřena vládě důvěra, musí podat demisi

 

4. hlava - Moc soudní

soudci jsou nezávislí, soudce nelze proti jeho vůli odvolat nebo přeložit (kromě výjimek stanovených zákonem)

neslučitelnost funkcí - soudce nemůže být presidentem ani členem Parlamentu

soudní moc vykonávají jménem republiky nezávislé soudy

ústavní soud - ochrana ústavy, soudcem se může stát pouze bezúhonný občan, volitelný do Senátu s 10-ti letou právnickou praxí

soudce nelze trestně stíhat bez souhlasu Senátu, zadržet ho lze pouze přímo při činu (souhlas do 24 hodin), soudce má právo odepřít svědectví o skutečnostech, které se dozvěděl ve své funkci

 

ústavní soud rozhoduje o:

zrušení zákonů, které jsou v rozepři s ústavou

řeší ústavní stížnosti orgánů územní samosprávy nebo státu

ústavní stížnosti proti rozhodnutí či zásahu orgánu veřejné moci

žalobě Senátu na presidenta

rozpouštění politické strany

porovnávání mezinárodních smluv s ústavou

 

soudci Ústavního soudu jsou vázáni ústavním pořádkem

soudy - rozhodují o vině a trestu

 

Hierarchie soudů -

 

Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, vrchní soudy, krajské soudy a okresní soudy

 

soudce je jmenován prezidentem, musí mít vysokoškolské právnické vzdělání

soudci rozhodují sami, popřípadě v senátu (obvykle 3-členném, při závažnějších případech), mohou se zúčastnit i další občané

soudce je vázán zákonem a mezinárodní smlouvou

všichni účastníci mají rovná práva, ústní a veřejné (stanoví zákon)

rozsudek se stanovuje veřejně

 

5. hlava - Nejvyšší kontrolní úřad

 

NKÚ - nezávislý orgán

hospodaření se státním majetkem, rozpočet

presidenta a viceprezidenta NKÚ jmenuje president ČR na návrh Poslanecké sněmovny

9-ti leté funkční období (nyní František Dohnal)

 

6. hlava - Česká národní banka

ČNB - ústřední banka státu (emise bankovek a mincí)

pečuje o cenovou stabilitu, lze do ní zasahovat na základě zákona

guvernéra ČNB jmenuje president ČR (nyní Miroslav Singer)

určuje výši minimálních rezerv, výše úrokové sazby

 

7. hlava - Územní samospráva

 

základní samosprávné celky - obce, kraje

obec je součást kraje

do 3000 obyvatel je to vesnice, více jak 3000 město, v ČR je 19 statutárních měst

obec spravována zastupitelstvem - 4-leté období

správní celek - veřejnoprávní korporace (má majetek, hospodaří podle rozpočtu)

stát může zasáhnout na základě podmínek určených zákonem

volby jsou tajné, všeobecné, rovné a přímé

působnost zastupitelstva stanoví zákon, rozhodování ve věcech samosprávy (územní plán, stavební povolení)

obecně závazné povolení

volby - slouží k výběru zástupců

komunální - místní volby do zastupitelstva

dále volby do krajských zastupitelstev, volby do evropského parlamentu

způsoby výběru zástupců - volba, jmenování, rotace (předsednictví EU), losování, dědictví

 

8. hlava

Listina základních práv a svobod ČR

chválena 1.1.1993, vychází z předchozích listin

tyto práva vyjadřují vztah mezi občanem a státem, jsou nezadatelná, nezcizitelná, nepromlčitelná, nezrušitelná a jsou pod ochranou soudní moci

 

Preambule

o představuje hodnotová východiska, na nichž stojí Česká republika

o jedná se o zásadu respektu k přirozeným právům člověka, k právům občana, uznání svrchovanosti zákona a návaznost na tradice humanismu, demokracie a samosprávy

2. Hlava první

o zásada rovnosti a důstojnosti pro všechny, demokratické zásady

o člověk může činit vše, co zákon nezakazuje a nikdo nesmí být nucen činit to, co zákon neukládá, státní moc se uplatňuje v mezích, které zákon stanoví

o neváže se na výlučnou ideologii a náboženství

3. Hlava druhá

o Základní lidská práva a svobody

1. právo na život

2. zákaz trestu smrti

3. jednání člověka, které není trestné (obrana, nepříčetnost)

4. nedotknutelnost osoby a její osobnosti, svoboda osoby

5. každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, čest, pověst, …

6. právo na majetek (dědictví) - exekuce ze zákona, vyvlastnění (možné ve veřejném zájmu, např. obchvat na dálnici přes naše území)

7. nelze vstoupit do obydlí bez souhlasu majitele (pouze soudní povolení)

8. svoboda pobytu a pohybu

9. svoboda náboženství, myšlení, svědomí (nesmí na vojnu, když je to v rozporu)

10. právo víru svobodně praktikovat s druhými

o Politická práva

1. svoboda projevu a právo na informace (lze omezit zákonem – neonacisté)

2. petiční právo (právo žádat státní orgány o změnu), právo se pokojně shromažďovat (lze omezit zákonem – nepovolené demonstrace)

3. volební právo je všeobecné a rovné

4. právo odporovat každému, kdo by odporoval demokracii a základním lidským právům

5. právo svobodně se sdružovat ve spolcích (také lze omezit zákonem)

4. Hlava třetí - Práva národnostních a etnických skupin

o zákaz diskriminace menšin, menšiny se podílejí na chodu státu

o právo rozvíjet vlastní kulturu, sdružovat se

o stát zaručuje vzdělání v jejich jazyku, jazyk na úřadech

 

5. Hlava čtvrtá - Hospodářská, sociální a kulturní práva

o právo na čisté životní prostředí, na školní docházku, na práci, svobodné podnikání

o invalidé – hmotně je zajišťuje stát, právo na stávku (nemají soudci a ozbrojené síly)

o právo na spravedlivou odměnu a dobré pracovní podmínky

6. Hlava pátá - Právo na soudní a jinou právní ochranu

o rovnost u soudu, právo na přezkoumání, odepřít výpověď z obavy svého stíhání

o právo na náhradu škody při křivém obvinění, právo na tlumočníka

o zákaz retroaktivity (zpětné působení práva, ale možno zkrátit trest)

o nikdo nemůže být souzen za jeden čin vícekrát

7. Hlava šestá - Ustanovení společná

o domáhání všeho v mezích zákonů, poskytnutí azylu, omezení podnikání – soudci, prokurátoři, zaměstnanci státní správy

 

 

 

KONZULTAČNÍ HODINY

Od 15. září 2022

vždy v pondělí a úterý 

od 14.30 do 15.30

Platí do konce školního roku. 

Během průběhu distanční výuky jsou konzultace  

ve stejnou dobu jako při výuce prezenční.

JEŠTĚ BUDE DOPLNĚNO.

Pokud víte, že chcete přezkoušet, studijní průkazy, žákovské si  berte sebou.

  • Žádosti o přezkoušení, odevzdání referátů nebo doplňující testy mi oznamujte nejlépe tři dny předem. 
  • Pro dotazy na klasifikaci využívejte konzultačních hodin, nikoli dobu přestávky nebo během vyučování. 
  • V době distanční výuky lze domluvit společný čas formou žádosti přes SMS. Nezapomeňte se do sms podepsat a hned na zač. zprávy uvést vaši třídu pod zprávu.  
  • Další forma komunikace je chat aplikace: ______________.