TVAROSLOVÍ

11.05.2015 10:51

TVAROSLOVÍ

 

= morfologie, část mluvnice, která se zabývá tvary slov a tříděním slov na slovní druhy

- zabývá se také morfologickými kategoriemi (tvary a mluvnickými významy)

 

každé slovo má tvaroslovný základ a koncovku

tvaroslovný základ – je společný všem tvarům slova

koncovka – přípona k základu, může být nulová

např. hrad – hrad-u – hrad-u – hrad – hrad-e – hrad-u – hrad-em

 

Slovní druhy

princip třídění – 3 kritéria rozdělení do skupin:

● sémantické kritérium (= významové)

→ slova plnovýznamová – mají význam věcný i gramatický

podstatná jména, přídavná jména, slovesa, příslovce, citoslovce

→ slova neplnovýznamová – mají pouze gramatický význam

Předložky, spojky, částice, (některá slovesa)

 

● morfologické kritérium (= tvaroslovné)

→ ohebnost X neohebnost

skloňování X časování

jmenné, zájmenné, složené

 

● syntaktické kritérium (= skladebné) – jakou funkci plní slovo ve větě

→ je větným členem X není větným členem

podstatná jména, předložky

přídavná jména, spojky

zájmena, citoslovce

číslovky částice

slovesa

příslovce

 

přechody mezi slovními druhy:

- zpodstatnělá přídavná jména: pokojská, telecí

- zpodstatnělá zájmena: naši, vaši

- přechod slov ohebných k neohebným: např. večer, během, možná, vida

 

1. slova ohebná

skloňují se – podstatná jména

přídavná jména

zájmena

číslovky

vyjadřují pád, číslo, jmenný rod

časují se – slovesa

vyjadřují osobu, číslo, čas, způsob, slovesný rod, slovesný vid

 

2. slova neohebná

příslovce

předložky

spojky

částice

citoslovce

 

Mluvnické kategorie jmen

1. pád – vyjadřuje vztahy jména ve větě

pády rozdělujeme na prosté = bezpředložkové a předložkové

 

1. pád Kdo? Co? – bezpředložkový

2. pád (bez) Koho? Čeho? Čí?

3. pád (dát) Komu? Čemu?

4. pád (vidím) Koho? Co?

5. pád oslovení

6. pád (o) kom? (o) čem? – vždy předložkový

7. pád (s) Kým? Čím?

 

2. jmenné číslo – vyjadřuje množstevní vztahy skutečnosti

 

jednotné číslo – slouží k označení jedné osoby nebo věci

množné číslo – slouží k označení více osob nebo věcí

(duál) – existoval ve staré češtině, sloužil k označení dvou osob nebo věcí

• např. ramenou, rukou, nohou, rukama, očima, ušima

zvláštnost:

jména pomnožná – mají tvar množného čísla, ale označují jedno osobu nebo věc

• např. ústa, spalničky, narozeniny, kalhoty, Vánoce, Čechy

jména hromadná – mají tvar jednotného čísla, ale označují větší počet osob nebo věcí

• např. uhlí, vojsko, mládež

jména látková – mají tvar jednotného čísla a tímto označením vyjadřují část i celek

• např. písek, mák, žito, voda