TVAROSLOVÍ II
TVAROSLOVÍ II
Mluvnické kategorie jmen
pád – vyjadřuje vztahy jména ve větě
pády rozdělujeme na prosté = bezpředložkové a předložkové
-
pád Kdo? Co? – bezpředložkový
-
pád (bez) Koho? Čeho? Čí?
-
pád (dát) Komu? Čemu?
-
pád (vidím) Koho? Co?
-
pád oslovení
-
pád (o) kom? (o) čem? – vždy předložkový
-
pád (s) Kým? Čím?
jmenné číslo – vyjadřuje množstevní vztahy skutečnosti
jednotné číslo – slouží k označení jedné osoby nebo věci
množné číslo – slouží k označení více osob nebo věcí
(duál) – existoval ve staré češtině, sloužil k označení dvou osob nebo věcí
-
např. ramenou, rukou, nohou, rukama, očima, ušima
zvláštnost:
jména pomnožná – mají tvar množného čísla, ale označují jedno osobu nebo věc
-
např. ústa, spalničky, narozeniny, kalhoty, Vánoce, Čechy
jména hromadná – mají tvar jednotného čísla, ale označují větší počet osob nebo věcí
-
např. uhlí, vojsko, mládež
jména látková – mají tvar jednotného čísla a tímto označením vyjadřují část i celek
-
např. písek, mák, žito, voda
jmenný rod – vyjadřuje příslušnost k některé kategorii
přirozený rod – mužský
ženský
rod chybí = střední (u životných)
gramatický rod – mužský, ženský, střední
gramatický X přirozený rod: děvče, kuře, kůzle, žabec
-
rod je vlastností podstatných jmen, u ostatních jmen je rod dán rodem řídícího
podstatného jména (např. dlouhá chvíle)
- životnost X neživotnost:
životná: 4. p = 2. p. sg. (pána – pána, muže – muže)
neživotná: 4. p. = 1. p. j. i mn. čísla (stroje – stroje, hrady – hrady)
- biologická životnost X mluvnická neživotnost:
dobytek, hmyz, skot, národ – gramaticky neživotné
nebožtík – gramaticky životné
lidičky, rodiče, koně – neživotné koncovky, ale shoda podle životných
-
substantiva, u kterých lze užívat životné i neživotné koncovky: ukazatele/ukazatelé,
násobence/násobenci, ledoborce/ledoborci
- jmenný rod a číslo vyjadřují i některé tvary slovesné:
příčestí minulé: přinesl, -la, -lo
příčestí trpné: přinesen, -na, -no
přechodníky
- kolísání v rodě:
rez – 2. p. rezu (hradu) nebo rzi (kosti)
dítě (střední) – děti (ženský), oko (střední) – oči (ženský)
dvourodost: kedluben/kedlubna, prostor/prostora, řádek/řádka, ta hřídel/ten hřídel