SVĚTOVÁ LITERATURA 1. POLOVINY 20. STOLETÍ
SVĚTOVÁ LITERATURA 1. POLOVINY 20. STOLETÍ
počátek 20. století – „exploze“ nových a originálních pohledů na skutečnost
- umění přestává být svědectvím viděného, ale stává se projevem cítěného
→ umělecké dílo je zrcadlem vnitřního světa umělce
- experimenty se skutečností, deformace reality (např. kubisté rozpárali přírodě břicho a zapomněli je sešít)
- originální přístupy k literatuře, přínos nových úhlů pohledu, intenzivnější vnímání světa
- každý nový směr se zaměřil na jiný projev lidské existence
- nové směry se projevily především v poezii – dokáže rychleji reagovat, lépe se s ní experimentuje
zakladatelský význam pro moderní poezii má francouzský spisovatel
Guillaume Apollinaire (1880-1918)
básník, prozaik, dramatik
- nemanželský syn Polky, dětství v Monaku
- vystřídal mnoho zaměstnání, hodně cestoval
- účastník 1. sv. války, raněn šrapnelem do hlavy
- zemřel těsně po válce na španělskou chřipku
- propagátor moderních uměleckých proudů, psal odborné eseje
význam:
novátorský (inovativní) přístup k textu – „rozbíjení“ tradičních forem
dokázal vystihnout podstatu nových směrů
jeho díla jsou polytematická (= mnohotematická)
využíval princip asociace – podnítil bohatost fantazie, hru se slovy
dílo:
Prsy Tiresiovy – drama
Kaligramy – básnická sbírka
Alkoholy – obsahuj báseň Pásmo
→ apollinairovské pásmo = volný proud pocitů, dojmů, nálad, vzpomínek
-
vyjadřuje zázračnost života
-
stavebním prvkem je asociace, díky ní je báseň mnohotematická
Pásmo – ukázka:
Jsi sám jitro přichází
Mlékaři zvoní bandaskami v ulicích
Noc se vzdaluje jako míšenka přesličná
Toť Léa pozorná či Ferdina falešná
A ty piješ ten líh palčivý jako života bol
Tvého života jejž piješ jako alkohol
(přeložil Karel Čapek)