Stát a národ

01.08.2019 18:15

Stát a národ

Stát – forma organizace lidské společnosti, organizované společenství lidí, žijící trvale na ohraničeném území, sdružující se v právní celek. Status = ústava, řád

 

 

 

 

Atributy státu – rozumí se znaky….

 stát - forma organizace lidské vyznačující se sdružením obyvatel na určitém území

1. Státní území

• plocha, prostor ohraničený hranicemi

• suchozemský povrch, vzdušný prostor i podzemí

• v minulosti se dalo získat podmaněním obyvatelstva nebo

objevením, koupí či dohodou

• ztráta - přírodní vlivy (zaplavení ostrova)

• dnes ošetřeno mezinárodními dohodami

2. Obyvatelstvo

• lidé, kteří se nachází na určitém území určitého státu

• podléhají právnímu řádu daného státu

• občanství - vzniká narozením, požádáním o přidělení obč., trvalým bydlištěm (5 let), nalezením na území ČR či adopcí

• obyvatel - širší pojem, cizí státní příslušníci, bezdomovec - člověk bez občanství

• bez našeho souhlasu nebo žádosti nemůže být občanství odebráno

3. Správa

• státní moc, právní řád, organizace

• soudní moc, zákonodárná moc (Poslanecká sněmovna, Senát), výkonná moc (vláda a prezident)

• ministerstva (pod sebou mají další úřady)

• dále historie, jazyk, kulturaždého státu:

• Právo – prostředek pro stanovení obecných politických, sociálních a kulturních úkolů dané společnosti a stanovení pravidel chování lidí v souladu se zákony

 

Suverenita

(Svrchovanost) je nezávislost státu v mezinárodních vztazích. Má své vlastní práva, rozhoduje si sám, jiný stát mu do činnosti nemůže zasahovat. Všechny suverénní státy si jsou rovny. Jedná se o demokratickou zásadu, podle níž je zdrojem veškeré státní moci lid. (viz Ústava ČR, čl. č. 2. – Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, soudní a výkonné.)…. S2 13.02.2019

 

Suverenita má 2 typy:

• vnitřní – státní moc nezávislá na jiném politickém subjektu uvnitř státu, nezávislost státní moci na jiném politickém subjektu uvnitř státu (mafie)

• vnější – nezávislost státu na jiném státě právní subjekt mezinárodního práva (uznání od ostatních), rovnocennost s ostatními státy, uzavírání dohod

Oba typy platí zároveň.  nezávislost, svrchovanost

 

• • • • • Jean Bodin - 16. století, teoretik suverenity

 

 

 

Funkce státu

1. Vnitřní

• bezpečnostní – bezpečnost občanů, jejich majetku, vnitřní zabezpečení fungování státu, jeho orgánů lidských práv, sociální podpora, vzdělání, zdravotní péče, stabilita měny (ČNB)

• právní - zajištění svobod a práv občanů, respektování právního řádu ve všech oblastech činnosti dané společnosti

• ekonomická – stanovení podmínek pro chod ekonomiky a jejich garance

• sociální – zajištění občanů v nemoci, stáří a při ztrátě obživy – SP, ZP

• kulturní – péče u kulturní dědictví, rozvoj školství, vědy, kultury právní – dodržování práv a svobod

2. Vnější

• diplomacie – zajištění vztahů s dalšími státy, realizace integračních procesů

• hospodářské - zahraniční obchod – regulace, stanovení podmínek pro z-o vztahy

• bezpečnost – obrana území před případným napadením a udržení mezinárodní bezpečnosti

• ochranná funkce, ochrana zájmů státu (kultura, politická kultura), aktivní účast na mezinárodních vztazích s důrazem na perspektivu státu

 

 

• Teorie vzniku státu

• Smluvní teorie – stát vznikl smlouvou mezi lidmi, na základě které lidé zrušili přirozený stav, zorganizovali se a vytvořili stát. Každý občan se z části zřekl své suverenity ve prospěch celku

• Náboženská teorie ( magická) – vychází z božského původu státu, stát vznikl jako boží vůle a odráží v sobě svou boží dokonalost – Řím, Egypt, Čína, Japonsko

• Patriarchální teorie (organická) – stát vznikl postupným rozšiřováním rodiny, státní moc monarchy odpovídá moci otce nad rodinou

• Mocenská teorie – chápe stát jako vládu silnějšího nad slabšími Torie násilí – vysvětluje stát jako produkt uplatnění síly

Národ

Národ je společenství a sounáležitost občanů, lidí se společnou národností, hlásících se ke stejným národním tradicím a zájmům, které spojuje pocit národní spolupatřičnosti.

Národnost je charakterizována společným jazykem, vírou a zvyklostmi.

Národní stát – je útvar vytvořený jako politická organizace jedním národem. V těchto národních státech žije ale řada jazykových, náboženských nebo etnických skupin, z nichž se někteří můžou považovat za národy.

Národní příslušnost – příslušnost k určitému národu získává člověk narozením, přijetím určitého životního stylu a přiznáním státního občanství…….A2

Státní občanství – je plnoprávné členství jedince v daném státu. V demokratickém státě zaručuje rovnost s ostatními občany státu a garantuje komplex vzájemných práv a povinností mezi státem a občanem. Stát zaručuje občanovi plnou ochranu uvnitř státu a v rámci mezinárodních smluv i mimo území

Občan má povinnost platit daně, dodržovat zákony, využívá výhody – stát organizuje zdravotní péči, vzdělání a sociální zabezpečení občanů.

 

Státní občanství může člověk nabýt:

• narozením – dítě získá občanství rodičů

• osvojením – dítě osvojené občany ČR získává občanství

• nalezením na území ČR – dítě nalezené na území ČR získává české občanství, pokud se neprokáže jiné občanství

• určením otcovství – nemanželské dítě matky, která nemá české občanství a otec české občanství má, se stává občanem ČR

• prohlášením – při rozdělení České a Slovenské republiky si občan mohl vybrat

• udělením – občané cizího státu, žijící trvale na našem území, kteří splní podmínky, mohou požádat o státní občanství ČR

 

Státní občanství může občan pozbýt:

prohlášením – člověk žijící v cizině a má současně jiné státní občanství, se může občanství ČR vzdát nabytím cizího státního občanství – člověk, který se na vlastní žádost stal cizím státním občanem, pozbývá občanství ČR smrtí občana

 

Typy a formy státu:

Formy státu: jsou dány formou vlády, politickým režimem a státním zřízením

Forma vlády je způsob organizace státní moci. Zahrnuje složení nejvyšších orgánů státu a jejich vztahy k nižším orgánům a občanům.

 

Forma vlády:

• demokratická – na správě a řízení se podílejí všichni občané státu

• nedemokratická – vládne jen úzký okruh lidí, nebo jedinec aristokracie – vláda privilegovaného stavu, šlechty

• plutokracie – vláda úzké skupiny bohatých

• oligarchie – vláda privilegované vrstvy magnátů

• monokracie – vláda jedince, diktátora

• totalitní diktatura – vyhrocený stupeň, cílem je úplná kontrola nad občany a neomezené řízení společnosti

 

 

 

Typy státu

 

Dělba státní moci
	Moc zákonodárná	Moc výkonná	Moc soudní
	Legislativa	Exekutiva	Jurisdikce
Složka strategická	Senát	Prezident republiky	Ústavní soud
Složka dynamická	Poslanecká sn.	Vláda	Soustava soudů

 

	LEGISLATIVA	EXEKUTIVA	JURISDIKCE
Legislativa	Vydává zákony	Právo suspenzivního veta
Exekutiva	Parlamentní kontrola, právo přehlasovat prezidentovo veto	Vykonává zákony	Právo zrušit nařízení vlády
Jurisdikce		Právo udělení milosti, amnestie	Vykonává zákony

 

 

doplnit tabulky

Z hlediska lidských práv
diktatura	demokracie
Totalita, vojenský režim (komunismus, fašismus – S. Korea, Kuba, Venezuela	Vláda lidu

 

Podle vnitřní struktury
unitární	Federace	konfederace
Jedna vláda	Více celků, mají své autonomie	Členské státy, které mají vlastní suverenitu
Jeden parlament	Více parlamentů, ale jedna hlava státu	Volné sdružení států (jsou nezávislé)
ČR	Německo, USA	Commonwealth

 

Podle dělby moci
Prezidentské režimy	Parlamentní režimy	Poloprezidentský r.
Hlavní moc má v rukou prezident	Hlavní moc má v rukou parlament	Moc je rozdělena na půl
USA, J. Amerika, Indonesie	Většina Evropy, ČR, Polsko, Indie, Turecko	Francie, Rusko, Ukrajina

 

 

 

 

 

Podle hlavy státu
MONARCHIE	REPUBLIKA
Císař, král, kníže, sultán, emir	prezident
dědičnost	Přímá nebo nepřímá volba
Parlamentní - monarcha - reprezentativní funkce (tradice), parlamentní systém  Absolutní - panovník má veškerou moc, nemusí existovat politické strany, sultanáty (Saudská Arabie, Bhútán)  Konstituční - moc panovníka je omezena ústavou (Maroko, Spojené arabské emiráty)

 

 

Formy státu podle organizace státní moci

 další státní zřízení jsou například teokratická absolutní monarchie ve Vatikánu

 

• jednotlivé druhy státního zřízení

1. Monarchie – doživotní, dědičná vláda jednoho panovníka

• absolutní – neomezené – panovník má veškerou výkonnou moc, je nejvyšším zákonodárcem i soudcem

• konstituční – omezené – panovník je omezen pravomocemi dalších státních orgánů, často volených parlamentem (parlamentní monarchie)

2. Republika (res publica=věc veřejná) – představitelé jsou voleni na základě ústavy, znakem je rozdělení republiky na státní moci (Zákonodárná, výkonná, soudní)

• Parlamentní republika – vyznačuje se vedoucím postavením parlamentu složeného z poslanců více stran, kterému je odpovědná vláda. Podle role a pravomoci premiéra se dále odlišují jednotlivé varianty parlamentní republiky (např. kancléřská republika)

• Prezidentská republika – má v čele prezidenta, který zároveň plní úkoly moci výkonné

Územní struktura státu – členění státu, na kterém ústřední a místní orgány vykonávají státní moc

• Unitární stát (unus=jeden) – jednotný stát, jedna vláda, jediné zákony, jediné občanství na celém území státu. Jednomu centru moci jsou podřízeny nižší správní jednotky – ČR, SR, Itálie, Polsko

• Federace – složený, spolkový stát, vznikl spojením více států, které se vzdaly své suverenity ve prospěch celku. Jednotné zákonodárství, jednotlivé části mají vlastní ústavu a zákony i dvojí soustavu nejvyšších státních orgánů. Mívají společnou zahraniční politiku, měnu, justici – Německo, USA, Švýcarsko

• Konfederace – svaz států, volné smluvní sdružení samostatných států, úzce spolupracují v některých oblastech. Zachování vlastních ústav i občanství, vytvářejí orgány pro společné zajištění obrany, zahraniční politiky apod. – existovaly v minulosti ve Švýcarsku, Nizozemsku, dnes britské Commonwealth of Nations

 

• Dělení podle rozvržení výkonu moci: Centralizovaný – stát je tvořen jednotnou a hierarchicky budovanou skladbou státních orgánů, nadřízený orgán řídí podřízené orgány a zasahuje do jejich záležitostí. Cílem je koncentrace v jednom centru – Francie

• Decentralizovaný stát dává centrálním orgánům menší pravomoci a působnost. Na základě ústavy nebo zákonů jsou vymezeny oblasti státní moci, které jsou vyňaty z působnosti ústředních orgánů. Je posílena samospráva. – Švýcarsko