ŘEČNICKÝ STYL
ŘEČNICKÝ STYL
- se vyčlenil z publicistického, některé rysy jsou shodné
- zahrnuje všechny slohové postupy, přičemž žádný nepřevládá
funkce:
- informativní, zpravovací – podává nové informace
- přesvědčovací, persvazivní – udává názory, postoje mluvčího, má přimět adresáta k jejich přijetí nebo alespoň k zamyšlení
Pravidla mluveného projevu
- spisovná čeština
- je nutné se naučit mluvit srozumitelně, dostatečně nahlas, dbát na výslovnost a melodii hlasu
- potřebné je udržet pozornost posluchačů – oslovujeme, klademe řečnické otázky
- nepoužívat příliš složitá souvětí, projev má být lehce srozumitelný
- mluvčí seznámí posluchače s oblastmi, o nichž bude hovořit, předem, a upozorňuje na přechod k dalšímu tématu
- nepoužívat „vycpávková“ slova (jakože, jako, vlastně, teda,...)
- ovládat řeč těla – mimiku a gestikulaci
Možné varianty řečnického stylu:
dialog s mlčícím adresátem X skutečný dialog
- liší se v tom, zda mluvčí očekává možná reakce
připravený projev X nepřipravený projev
- připravený projev bývá přesvědčivější, nepřipravený může být emotivnější, ale zpravidla také chaotičtější a méně jazykově vytříbený
subjektivní projev X objektivní projev
- velmi subjektivní a zcela objektivní projev má své klady, ale i zápory
- je na řečníkovi, jakou míru subjektivity do projevu vloží
počet posluchačů
- projevy se liší podle počtu poslouchajících osob (proslov do rozhlasu X proslov na rodinné oslavě X proslov k davu)
Útvary řečnického stylu:
a) podle obsahu a profesního zaměření:
veřejná řeč, soudní řeč, duchovní řeč, příležitostná řeč, referát, přednáška
b) podle žánru:
projev, proslov, přednáška, veřejná diskuse, polemika
Kompozice
nediskusní útvary:
- logická stavba, dodržení chronologie
I. Úvod: velmi důležitý, upoutává pozornost
- oslovení (v předem velmi dobře promyšleném pořadí), úvodní fráze
- seznámení s tématem a cíli projevu
- uvedení osnovy (obraty jako Nejprve pohovořím o… , Na úvod se zmíním o...)
II. Stať: obsahuje prvky k navázání a udržení kontaktu (oslovení, zdůrazňování důležitých poznatků)
- upozorňování na jednotlivé body osnovy
- lze uvádět případné námitky
- uvádění konkrétních příkladů nebo příhod, příběhů
- opakování řečeného
- případně mluvčí oznamuje, v jaké části promluvy se nachází (Ve třetím bodě z pěti promluvím o..., Nyní jsme asi v polovině výkladu,...)
III. Závěr:
- zopakování základních myšlenek jinými slovy
- shrnutí, zdůraznění nejdůležitějších poznatků
- rozloučení s posluchači
Jazykové prostředky
zvuková stránka:
- dbáme na správnou výslovnost a přízvuk
- volíme přiměřené tempo a přesně frázujeme – využíváme pauzy
- využíváme melodii vět, tzv. kadenci
lexikální stránka:
- využíváme expresivní výrazy – slova zdrobnělá a zveličelá
- slovesa typu domnívám se, nepochybuji, myslím, jsem toho názoru,...
- metafory, metonymie
- řečnické figury: hromadění synonym, nadsázka, kontrast, opakování slov,...
- aktualizace a automatizace
- rčení, přísloví
morfologická stránka:
- 1. os. j. č. Seznámím vás s...
- 1. os. mn. č. Uvědomme si následky...
- 2. os. mn. č. Budete překvapeni tím,... To si nenechte líbit!
- podmiňovací způsob: Upozornila bych na to..., Nezmiňovala bych tuto problematiku, kdyby....
- příslovce: pravděpodobně, patrně, sotva, jistě, určitě,...
syntaktická stránka:
- ustálené obraty: Jak jste již slyšeli,... Jistě se mnou budete souhlasit, že...
- řečnické otázky a odpovědi: Máme si tohle nechat líbit? Určitě ne!
- věty zvolací: Dost bylo korupce! Tohle musíme zastavit!