Politické strany a nátlakové skupiny

17.04.2016 10:37

Text bude doplněn později. 

SM

 

ETICKÝ KODEX POLITIKA

 

Preambule

 

Politika je chápána jako veřejná služba občanovi. Tuto veřejnou službu vykonává politik na základě svobodné volby, z vůle občanů a na základě svého nejlepšího vědomí a svědomí. Ctí platné zákony země a ve vztahu k občanům uplatňuje zásady dané Ústavou ČR a Listinou základních práv a svobod. Politika jako veřejná služba občanovi má sloužit zájmu většiny společnosti, efektivně působit při realizaci a prosazování základních demokratických hodnot občanské společnosti, k ochraně práv a svobod jednotlivce i skupin občanů.

 

Článek 1

Základní ustanovení

 

1. Kodex politika je doporučujícím pro všechny úrovně a formy politického systému dané země.

2. Politik koná v souladu s Ústavou ČR, Listinou základních práv a svobod a dalšími platnými zákony země tak, aby svým jednáním byl v souladu s ustanoveními tohoto kodexu.

 

Článek 2

Obecné zásady

 

1. Politika jako služba veřejnosti klade na politika odborné i morální nároky. Tyto nároky naplňuje politik odpovídajícím rozšiřováním svých znalostí, prohlubováním svých hodnotových kvalit s ohledem na platné normy chování a jednání prospěšné většině společnosti.

2. Rozhodnutí politika nesmějí být v rozporu se základními demokratickými, lidskými a morálními hodnotami dané země. Rozhodnutí v zájmu většiny nesmí vést k omezení základních práv a svobod menšin.

3. Politik činí svá rozhodnutí na základě objektivního posouzení skutečnosti, skutkové podstaty, s ohledem na platné zákony dané země, prostřednictvím demokratických mechanismů a nástrojů.

4. Základní práva a svobody občanů jsou nadřazenými zásadami, kterými se politik řídí v případě vážných a zásadních rozhodnutí týkajících se politického a ekonomického fungování země, její bezpečnosti a pořádku.

5. Politik respektuje představitele jiných stran a hnutí, jejichž názory a projevy sice nesdílí, ale vnímá je jako jedny z jejich základních práv a svobod. Ctí zásady slušnosti a serióznosti v rámci politické soutěže stran a hnutí.

6. Politik důrazně vystupuje proti názorům a postojům, které nabádají k porušování nebo jsou v přímém rozporu s Ústavou ČR a s ustanoveními Listiny základních lidských práv a svobod.

7. Své politické názory, přesvědčení a rozhodnutí uplatňuje v zájmu těch, z jejichž vůle jeho mandát pro výkon veřejné služby vznikl. Politický a volební program jsou pro něho závaznými. Jednáním v rozporu s jejich ustanoveními se vystavuje případným sankcím dané strany nebo hnutí.

 

Článek 3

Střet zájmů

 

1. Politik nepřipustí, aby došlo ke střetu jeho soukromého zájmu s výkonem mandátu jako veřejné služby. Soukromým zájmem se myslí jakákoli výhoda pro něj, jeho rodinu, blízké a příbuzné osoby, fyzické či právnické osoby, se kterými by vstoupil do obchodního nebo politického vztahu.

2. Politik se v žádném případě neúčastní akcí nebo činností, která jsou v rozporu se zákony této země a dobrými mravy, jež by měly za cíl ovlivnit či jinak omezit výkon jeho veřejné služby občanovi.

3. Existují-li důvody vyvolávající v politikovi pochybnosti o činnostech, které by mohly mít vliv na výkon veřejné služby občanovi, postupuje v souladu s platnými právními předpisy a zákony této země.

 

Článek 4

Dary a jiné nabídky

 

1. Politik nevyžaduje ani nepřijímá dary, úsluhy a laskavosti, případně jiná zvýhodnění, která by mohla jakkoli ovlivnit výkon jeho mandátu veřejné služby občanovi.

2. Politik se vyvaruje, aby se dostal do postavení, ve kterém by se zavázal oplácet případnou laskavost, a tak by se vystavil přímému nebo nepřímému vlivu nepatřičných osob.

3. Soukromý život politika je po dobu výkonu mandátu veřejné služby vystaven veřejnému zájmu. Politik proto jedná tak, aby nesnižoval důvěru občanů v politiku a věci veřejné.

4. Politik účastnící se a podílející se na činnosti orgánů a organizací zřizovaných státem a s jeho majetkovou účastí pak jedná v souladu se zákony, které se na výkon této funkce vztahují.

 

Článek 5

Politická a veřejná činnost

 

1. Politik zastupuje především zájem občana, a to v souladu se zákony této země. Realizuje svůj stranický zájem plynoucí z politického přesvědčení a názorové orientace v souladu s platnými stanovami politického subjektu, jehož je členem nebo který zastupuje. Stanovy se řídí zákony a právními předpisy této země.

2. Politik jedná a naplňuje volební a politický program subjektu, jehož zájmy zastupuje a prosazuje.

3. V případě že se vyskytnou jakékoli důvody bránící politikovi v naplňování veřejné služby občanovi, a to v duchu jeho dobrého vědomí a svědomí a v souladu s volebním a politickým programem subjektu, který zastupuje, projedná tyto skutečnosti s vedením politického subjektu, v jehož zájmu jedná a vyvodí odpovídající opatření.

4. Konání politika, která by byla shledána v rozporu s právním řadem a zákony této země, jsou důvodem proto, aby bylo jednáno o zbavení výkonu mandátu veřejné služby.

5. Jsou-li důvody, pro které se politik nemůže zúčastnit za určitých okolností (nemoc, rodinné důvody, jiné pracovní zaneprázdnění aj.) jednání v zájmu výkonu mandátu veřejné služby, musí se za svou nepřítomnost omluvit.

6. Poruší-li politik závažným způsobem stanovy politického subjektu, který zastupuje a

jeho jednání je shledáno ve vážném rozporu s volebním a politickým programem

subjektu, je na pravomocných a kompetentních orgánech daného subjektu, aby

vyvodily patřičná opatření.

7. V případě stanovení trestní odpovědnosti politika je její posouzení plně v kompetenci orgánů činných v trestním řízení. Politický subjekt, který politik zastupuje, pak jedná v souladu se svými stanovami.

 

Článek 6

Občan a politik

 

1. Občan má právo plynoucí a vážící se na ústavní pořádek této země vyjadřovat se k plnění mandátu veřejné služby ze strany politika.

2. Občan se vyjadřuje prostřednictvím nástrojů přímé i nepřímé demokracie (veřejné diskuze, setkání, volby, institut referenda aj.).

3. Občan se řídí všemi dostupnými zákonnými opatřeními umožňujícími mu podávat své podněty a stížnosti na jednání politika, o nichž se domnívá, že mohou být nebo jsou v rozporu s právním řádem této země.

4. Je v zájmu občana, aby se zabýval věcmi veřejnými, neboť v nich se promítají také jeho zájmy a potřeby. Politika je jednou z určujících sfér pro vytváření občanské společnosti.

5. Občan svým jednáním může napomoci k vytváření konsenzu v oblasti věcí veřejných, a to svým zájmem, sebevzděláním, informovaností, využíváním mechanismů a nástrojů veřejné kontroly na úrovni státní správy a samosprávy.

6. Politik a občan jsou role, které se vzájemně ovlivňují. Rozhodování politika musejí být v zájmu většiny občanů země. Musejí však být také pod důslednou kontrolou občanů.

7. Konsenzus politických rozhodnutí a zájmů občanů mohou napomoci při vytváření základů moderní pospolitosti lidí pro 21. stol..