NAUKA O TVOŘENÍ SLOV - DERIVOLOGIE
NAUKA O TVOŘENÍ SLOV - DERIVOLOGIE
derivologie = slovotvorba
- nauka o tvoření slov
- popisuje způsob tvoření slov
Způsoby obohacování slovní zásoby:
1. změnou významu slov
2. tvořením nových slov
nová jednoslovná pojmenování (=slova) vznikají těmito způsoby:
a) odvozováním = derivací
b) skládáním = kompozicí
c) zkracováním = abreviací
3. spojováním slov v sousloví
4. přejímáním z cizích jazyků
1. Změna významu
* zužování významu (=specializace)
- slovo mělo původně širší rozsah, který se postupně zúžil
Např. dobytek – původně jakákoli kořist, nyní zvířata
nábytek: jakákoli získaná věc (cokoli nabytého), nyní zařízení bytu
palec: dříve jakýkoli prst, nyní jen ten jeden
* rozšiřování významu (=generalizace)
- zvětšování rozsahu, používání podřazeného slova pro celou skupinu pojmů
Např. limonáda: původně jen citrónová, dnes jakákoli ovocná šťáva
zápas: původně jen řeckořímský, dnes jakékoli střetnutí
* přenos pojmenování
a) přenos metaforický: oko – původně smyslový orgán, přeneseně (na základě vnější podobnosti)
oko na polévce, punčoše, apod. Totéž: ucho, hřeben,…
b) přenos metonymický: hlídka – původně děj, skutečnost hlídání, přeneseně – na základě vnitřní souvislosti – hlídající osoby
c) přenos synekdochický: nahrazení celku částí
Např. tři neděle = týdny; rodná střecha,…
2. Tvorba slov
* odvozování (derivace)
= tvoření slov s novým věcným významem
- pomocí předpon, přípon, nebo předpon i přípon zároveň
- vznikají slova odvozená = deriváty
* skládání (kompozice)
- spojování dvou a více slovních základů
- vznikají slova složená (složeniny) – kompozita
- obě části bývají spojeny pomocí takzvaného konektu: např. velk-o-město, vod-o-těsný
- méně často je první slovo beze změny: oka-mžik, země-koule
* zkracování (abreviace)
spojením dvou i více zkrácených slovních základů vznikají:
iniciálové zkratky – z počátečních písmen (ČR)
zkratková slova – z počátečních slabik nebo hlásek (Čedok)
zkratky frekventovaných slov i slovních spojení (např.)
oficiální zkratky vědeckých a akademických titulů (MUDr.)
neoficiální zkratky titulů (dr.)
3. Spojování slov v sousloví
odborné termíny (meteorologický balón)
rčení (kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá)
pranostiky (únor bílý, pole sílí)
frázové vazby (dávat pozor)
typická přirovnání (vypadá jak po bitvě)
pořekadla a přísloví (bez peněz do hospody nelez)
známé citáty
spojování slov v sousloví (základní umělecká škola)
4. přejímání z cizích jazyků
slova zdomácnělá - cizí původ si již neuvědomujeme (škola, víno, čaj)
cizí - zachovala si původní ráz
zcela běžná: obecně užívaná, pravopisem přizpůsobená (auto, nafta, rekreace, prémie)
méně běžná (charakter, extrémní, export, aloe)
odborná - užší okruh uživatelů (anoda, neuron, reostat)
mezinárodní = internacionální (bible, biologie, kilogram, doktor, televizor)
nespisovná – pocházejí hlavně z němčiny (lajblík, špunt, kšeft, flaška)
se zachovaným mateřským pravopisem = zachovaná i výslovnost (adagio, laser)
s počeštěným pravopisem = česká pravidla výslovnosti (hokej, volejbal)
Příčiny přejímání:
1. rozvoj společnosti, vědy a techniky, nutnost pojmenovat nové jevy (privatizace, aliance)
2. doplnění tam, kde chybí český ekvivalent (chemie, televize)
3. mezinárodní srozumitelnost (věda, technika, kultura)
4. nesrozumitelnost (nepříjemná lékařská diagnóza)
5. někdy cizí slovo běžnější než česká varianta abstraktní (odtažitý, tuberkulóza – souchotiny)
6. cizí výraz zmírňuje nepříjemné nebo trapné pocity (korpulentní, obézní)
7. snadné vytvoření odvozenin (centrum – centrála, centralizovat)
Příklady z různých jazyků:
němčina - barva, rychtář, puška
francouzština - páže, turnaj, žampión, bujón, želé, bižuterie, fejeton
italština - konto, kvinteto
angličtina - šek, byznys, tenis, gól, fotbal
řecko-latinská slovní zásoba - telefon, filozofie, literatura
ruština - bohatýr, čaj, samovar
polština – chmura, svěží
chorvatština - junák
maďarština - guláš, čardáš
jiné jazyky - otoman (arab.), pyžamo (pers.), rýže (indic.)