09.07.2020 20:45

Literatura a počátky slovesného umění

 

 

littera (lat.) - písmeno

literatura = písemnictví

- v širším slova smyslu (vše napsané)

- v užším slova smyslu:

literatura věcná (naučná, odborná); cíl – informovat (objektivní; vychází z faktů)

literatura umělecká (beletrie, krásná); cíl – pobavit, estetický dojem (subjektivní;

pohled autora)

 

Umělecká literatura

- je jedním z druhů umění, řadí se do něho všechny písmem zaznamenané jazykové projevy

(texty)

- je odrazem (zrcadlem) své doby

 

dělení umělecké literatury:

- lyrika – vztahuje se k pocitům, emocím, vášním, postrádá děj

- epika – vyprávění, zaznamenává děj

podle podoby - poezie („řeč vázaná“ rytmem a rýmem)

stopa - verš - sloka - báseň - bás. sbírka

- próza („řeč nevázaná“, volně plynoucí, nepodléhající zákonům rytmu a rýmu)

řádek - odstavec - kapitola - díl - kniha - cyklus

- drama (postava, její řeč, scénické poznámky; určeno pro jevištní provedení)

akty - scény - výstupy

jsou realizovány literárními útvary, např. říkanka, ukolébavka, sonet, óda, elegie, píseň, kaligram

báje, bajka, pověst, pohádka, povídka, román, kronika

tragédie, komedie (fraška, groteska), činohra, melodram

 

Teoreticky se oblastí umělecké literatury zabývá literární věda:

• historie literatury

• teorie literatury

• literární kritika a komparatistika

 

Knihovny, např. Památník národního písemnictví ve Strahovském klášteře v Praze

Muzeum knihy ve Žďáře nad Sázavou

Literární veletrhy, např. ve Frankfurtu nad Mohanem

Literární ceny, např. Nobelova cena, Cena Hanse Christiana Andersena; Cena Egona

Hostovského, Magnesia Litera, Cena Jiřího Ortena, Cena Karla Čapka,

Cena E. E. Kische

PEN klub

 

*Kniha - přítel člověka.

*Březen - měsíc knihy.

*Není tak špatné knihy, aby alespoň v něčem nebyla prospěšná. (Petronius)

*Za vše, co je ve mně dobré, vděčím knize. (Maxim Gorkij)

 

Nepsané slovesné umění /ústní lidová slovesnost/

Nejstarší slovesné projevy pocházejí už z pravěku. V této době určité nevysvětlitelné jevy vedly ke vzniku náboženství. Vznikaly první malby, které měly zajistit úspěšný lov - byly složkou magických obřadů a při těchto obřadech rovněž vznikaly první:

• magické průpovědi

• zaklínadla

• říkadla

Jejich úkolem bylo

• zajistit dobrou úrodu

• odvrátit životní pohromy, nemoci dobytka i lidí

• zažehnat smrt

• vzbudit něčí náklonnost

Aby se zvýšila účinnost těchto zaklínadel, byla pronášena rytmicky /zpěvavě/.

Rovněž při práci na polích nabývali lidé určitých zkušeností a tyto zkušenosti si ústně předávali. Vznikaly pranostiky - rady jak a co dělat, snaží se předpovídat počasí. Formou podobné pranostikám jsou přísloví - ta vyjadřují životní zkušenosti.

Lidé rovněž pořádali různé obřady. Konaly se v průběhu celého zemědělského roku. V zimě se zpívaly koledy, písně - měly zajistit dobrou úrodu v příštím roce. Na jaře probíhal obřad přivolávání jara /byla utopena loutka představující zimu/ - 1. forma divadla. Na jaře se také zpívaly koledy spojené s pomlázkou - měla přenést z prutů na lidi svěžest, sílu. Konaly se také rodinné obřady:

• šťastné narození, přivítání novorozence

• v době dospívání převedení do dospělosti

• svatební obřad

• pohřební obřad

Slovesné projevy, které vznikaly při těchto obřadech, se stávaly prvními kulturními památkami. Měly kolektivní a ústní charakter - nazýváme je ústní lidovou slovesností. Takto je označována kultura před vynalezením písma. Vyjadřuje lidový názor na život, optimismus, touhu po svobodě, odpor k útisku.

Znaky ÚLS:

• anonymita autora

• předávala se ústní formou

• každý vypravěč si něco přimyslel, něco vypustil, a tak se původní projevy neustále obměňovaly

• hovoříme o tzv. variabilitě ústní lidové slovesnosti

Druhy ÚLS:

lyrika

• milostné písně

• vojenské /verbovní/ písně

• ukolébavky

epika

• eposy, byliny, báje

• pověsti (místní, historické)

• pohádky

• anekdoty

drama

• zpěvohra

• loutkové divadlo

Ústní lidová slovesnost měla největší význam v době, kdy česká literatura byla utlačována např. v období pobělohorském a obrozeneckém.

Mezi známými autory byli mnozí sběratelé ústní lidové slovesnosti, např.

• F.L. Čelakovský/slovanské národní písně, přísloví/

• K.J.Erben /české písně a říkadla, pohádky

• B.Němcová /pohádky/

• J.Kollár, P.J.Šafařík /písně/