LEVICOVĚ ZAMĚŘENÁ PRÓZA
LEVICOVĚ ZAMĚŘENÁ PRÓZA
historické souvislosti:
- první republika (1918-1938) = fungující demokratický systém
- ne vše bylo dokonalé, docházelo k hospodářským a sociálním nejistotám
→ r. 1921 vznikla komunistická strana, v programu nutnost revoluce
= vliv marxismu během první republiky byl poměrně velký
- levicoví autoři píší o vizích sociální svobody a spravedlnosti
- opoziční zaměření mají demokraticky zaměření autoři kolem Lidových novin
- na přelomu 20. a 30. let vnitřní rozdělení levicových autorů:
r. 1929 vyloučeno sedm spisovatelů (Neumann, Hora, Majerová, Malířová, Olbracht, Seifet, Vančura) – nesouhlasili s bolševizací po vzoru Rusů
- od 30. let hovoříme o tzv. socialistickém realismu = způsob uměleckého vnímání, marxistický výklad společenského vývoje
→ dílo musí mít společenskou funkci, musí být ideologické, estetická stránka je v pozadí
probíraní autoři sympatizují s proletáři, zobrazovaná třídní společnost je nesmiřitelná:
Ivan Olbracht (1882-1952)
- vynikající umělecká úroveň, výborný vypravěč
vl. jménem Kamil Zeman, syn Antala Staška (Antonína Zemana)
gymnázium ve Dvoře Králové, nedostudoval práva a historii
novinářem v levicových novinách (Dělnické listy, Právo lidu, Rudé právo)
za aktivní činnost v KSČ byl vězněn
během 30. let často pobýval na Podkarpatské Ukrajině
po 2. světové válce působil ve vysokých stranických funkcích
dílo:
Anna Proletářka – 1928, román, pův. název O Anně, rusé proletářce
- literární škvár, po roce 1948 nadhodnocován, povinná četba
- venkovanka přichází r. 1920 do Prahy, účastní se revoluce. Vlivem Toníka se mění v uvědomělou
rysy díla:
1. baladický jazyk – dokáže skloubit realitu s legendou
2. soustředí se na jedince, kteří jsou něčím výjimeční (vyděděnci, rebelové, jinověrci)
3. výborná psychologie postav
4. inspirace v Zakarpatí, problematika židovství (do Koločavy jezdil pravidelně)
O zlých samotářích – soubor tří povídek, Bratr Žak zfilmována
Žalář nejtemnější – psychologický román, bývalý policejní komisař Mach oslepne a začne podezírat svoji ženu, že je mu nevěrná. Svoji ženu trápí i sebe, záměrně žije v izolaci.
žalář = slepota, žárlivost, sobectví
Podivné přátelství herce Jesenia – psychologický divadelní román, odehrává se během 1. sv. války
- dva herci opačných povah (intelektuál Jesenius, vášnivec Jan Veselý) jsou přátelé
Nikola Šuhaj loupežník – 1933, námět z Podkarpatské Rusi
- žili zde Maďaři, Češi, Ruminu a Židé, svérázný způsob života, těžký úděl, krásná příroda
- propojení legendy o loupežníkovi, který bohatým bral a chudým dával, a zběha z první sv. války
→ románová balada, prolínání lyrické a epické roviny
- Nikola, kterého pronásledují četníci, se ožení s Eržikou a rád by žil v klidu. Okolnostmi je donucen k loupežím, což obyvatelé Koločavy obdivují. Na Nikolu je vypsána peněžní odměna, kvůli ní ho zradí kamarádi.
- podle románu vznikla divadelní hra Balada pro banditu
Jiří Weil (1900-1959)
novinář, překladatel z ruštiny
židovský původ – povolán do transportu, nenastoupil, skrýval se
v 50. letech pracovníkem Státního židovského muzea
dílo:
jako první zobrazoval vznik a prosazování Stalinovy diktatury v SSSR
Moskva – hranice – tři lidé sdělují své názory na stalinské procesy v Rusku
Dřevěná lžíce – dopsal 1938, vyšlo až v 70. letech
- děj ve středoasijském táboře, kde jsou vězněni nepřátelé komunistického režimu
Život s hvězdou – životní osudy židovského úředníka
Marie Majerová (1882 – 1967)
z dnešního hlediska průměrná spisovatelka
pracovala jako služebná a písařka, charakterově arogantní, povýšenecká - dle autentického vyprávění jí sláva stoupla do hlavy.
redaktorka Rudého práva
po válce se politicky angažovala, určovala knižní produkci
Siréna – sociální román, vývoj Kladenska od konce 19. století po 1. sv. válku
- sledujeme osudy rodiny Hudců
Robinsonka – próza pro děti
Marie Pujmanová (1893 – 1958)
z pražské intelektuálské rodiny, po válce nařčena z nemorálního jednání. Na rozdíl od výše uvedené autorky netrpěla autorskou pýchou.
Pacientka doktora Hegla – červená knihovna
Trilogie Lidé na křižovatce, Hra s ohněm, Život proti smrti – obraz české společnosti v poválečných letech
Předtucha – komorní novela