IMAGINATIVNÍ PRÓZA
IMAGINATIVNÍ PRÓZA
= básnická próza
- Vladislav Vančura, Karel Schulz, Karel Konrád
Vladislav Vančura (1891-1942)
* Háj u Opavy, vyrostl v Praze
vystudoval lékařskou fakultu UK, lékařem byl jen několik let – věnoval se literatuře
poslední předseda Devětsilu, r. 1929 odešel z komunistické strany
r. 1942 zatčen gestapem, zastřelen v Kobylisích
rysy díla:
- záliba ve starších českých slovních tvarech (čeština humanistická, čeština 19. století)
- kombinace archaismů, knižních slov, jadrných slov, obratů lidového jazyka
- šroubovité větné konstrukce
- výrazná role vypravěče, který se čtenářem komunikuje, oslovuje ho
-
často postavy, které si naplno užívají života – přímočaré, přímé
dílo:
Pekař Jan Marhoul – první V. román, osudy dobrotivého pekaře, který dává na dluh, až zkrachuje
Rozmarné léto – humoristická novela
- idyla v lázeňském městečku Krokovy Vary je narušena příjezdem kouzelníka Arnoštka a jeho pomocnice Anny
- Anna poblázní všechny tři přátele – plavčíka Důru, kanovníka Rocha a majora Huga
Markéta Lazarová – historický román z období středověku
- láska Markéty (dcery lupiče Lazara) k rváči Mikulášovi (z nepřátelské rodiny Kozlíků)
- promyšlená kompozice
Konec starých časů – prostředí jihočeského statku na počátku 20. let
- přijíždí ruský emigrant, kníže Megalrogov (moderní baron Prášil)
Obrazy z dějin národu českého – 3 díly, 3. je nedokončený
- původně více autorů, nakonec psal Vančura sám
pro děti: Kubula a Kuba Kubikula
Antonín Důra
Dozpívav svoji písničku, veliký Antonín složil ruce na zádech a maní dýchal na kuličku teploměru. Sloupec téměř neúplatný sotva se pohnul a Důra znamenaje tuto řádnost měl několik myšlenek, jež se vystřídaly v sledu míšených karet.
„Tento způsob léta,“ děl vposled, odvraceje se od přístroje Celsiova, „zdá se mi poněkud nešťastným.
Je chladno a můj dech, jakkoliv jsem nepozřel vody, je mrazivý. Který měsíc nám zbývá, jestliže ani červen není dost vhodný, abychom pečovali o zdraví a o tělesnou čistotu?
Nuže, ať je podnebí příznivé čili nic, tyto věci nesnesou odkladu.“
Řka to ujal se mistr řemene, svlékl svůj šat a dívaje se dolů do vody, jež zrcadlila jeho dlouhé zarostlé nohy, roubení bazénu a nebeskou báň, znamenal obraz obrácené nádoby, kterou kdosi neuměle postavil právě na okraj, a dodal:
„Ach, plovárna a tato číška jsou prázdny.“