FUNKČNÍ STYLY, SLOHOVÉ POSTUPY A ÚTVARY
FUNKČNÍ STYLY, SLOHOVÉ POSTUPY A ÚTVARY
funkční styly (způsoby vyjadřování) se dělí podle:
- funkce, kterou plní
- účelu, za kterým jsou zpracovány
slohový útvar – určitý konkrétní, vyhraněný typ jazykového projevu
-
uspořádán podle určitých pravidel, má své charakteristické rysy
-
jednotlivé slohové útvary se liší slohovými postupy, formou zpracování (písemná x ústní), podle počtu mluvčích (monolog x dialog)
Prostěsdělovací funkční styl
-
funkce je prostě sdělná - dorozumět se
-
je to styl běžné komunikace
-
projevy mají jednoduchou větnou stavbu
slohové útvary: zpráva, upozornění, rozmluva, vyprávění, jednoduchý popis
Odborný styl
-
funkce je odborně sdělná
-
neuplatňuje se citovost
-
poskytuje hlubší odborné poučení
-
požadavky: věcná správnost, objektivnost, úplnost, přesnost, přehlednost
-
často se vyskytují termíny, jejich vysvětlení, citace z jiné literatury
-
důkladná připravenost
dle míry odbornosti:
1. styl vědecký (teoretický) – výsledky vědeckého výzkumu, přesné poučení
2. prakticky odborný (administrativní) – používá se v úřední a obchodní oblasti
3. popularizační – zjednodušený, pro laiky, termíny jsou vysvětleny
Administrativní styl
-
též úřední nebo jednací
-
funkce je hospodářsko-správní
-
převažuje písemná forma
-
neutrální výrazy, bez emocí
-
ustálená forma – urychlení komunikace, texty jsou jednoduché, rychle se zpracovávají
-
objevují se klišé, fráze
-
nejčastěji formou předtištěného formuláře
-
přesnost, jednoznačnost, úplnost, pravdivost údajů
-
osoba autora ustupuje do pozadí
slohové útvary: žádost, úřední dopis, životopis, posudek, formulář, poukázka, protokol, smlouva, objednávka
Publicistický styl
-
styl hromadných sdělovacích prostředků (novin, rozhlas, televize)
-
cílem je informovat o aktuálních věcech, zapůsobit na adresáta, přesvědčit ho o něčem
-
požadavky: všeobecná přístupnost, srozumitelnost
-
pravdivost a přesvědčivost
-
aktuálnost
-
poutavost a zajímavost v obsahu i ve formě
slohové útvary: zpráva, oznámení, inzerát, komentář, článek, recenze, nekrolog, úvodník, fejeton, interview
Umělecký styl
-
především estetická funkce = vyvolání citového prožitku
-
působí na rozum, na city a fantazii čtenáře – rozšiˇřování obzorů, poznání světa, pobavení, vžití se do osudů
-
subjektivita autora
-
umělecká literatura = krásná (poezie, próza, drama)
-
využití všech forem národního jazyka
-
jazyku se věnuje velká pozornost – poezie je navíc obohacena o zvukovou stránku
Slohové útvary jednotlivých funkčních stylů, slohové postupy
slohový postup = způsob podání a zpracování určitého tématu (např. řazení a rozvádění jednotlivých podtémat, výběr jazykových prostředků). Pro zpracování téhož tématu lze volit různé slohové postupy. V konkrétních projevech se mohou střídat nebo prolínat různé slohové postupy (např. v odborném textu se střídá postup popisný, výkladový a vyprávěcí).
Postupy dělíme na
informační – je nejjednodušší, podává nám fakta ve věcných souvislostech (místo, čas)
vyprávěcí – vypráví nám nějaký děj, událost nebo příběh. Snaha o zajímavost, upoutat čtenáře, napětí, pestrost. Pracuje se zde s dějovými prvky (zachování sledu událostí nebo retrospektiva, rámec atd.)
popisný – popisujeme buď vnější znaky nějakého objektu, nebo pracovní postup nějakého děje. Důležitá je volba pořadí při popisu jednotlivých částí (začínáme nejdůležitějším, postupujeme k jednotlivostem).
výkladový – tímto postupem vysvětlujeme podstatu jevu, nejenom jeho vnější znaky, ale i vnitřní. Naznačujeme mezi nimi souvislosti a příčinné jevy.
úvahový – vyjadřujeme vlastní názory na problém, využíváme srovnání, hodnocení. Snažíme se z daných faktů vyvodit logické závěry, které mohou být ovlivněny našimi city a postoji. V odborných tématech využíváme výkladových postupů, v uměleckých naopak vyprávěcích.