DEMOKRATICKÝ PROUD
DEMOKRATICKÝ PROUD
Demokratický proud = pragmaticky orientovaní autoři, spojuje je novinářská činnost v Lidových novinách (demokraticky zaměřené noviny)
Karel Čapek (1890-1938)
* Malé Svatoňovice, vyrostl v Úpici
studoval gymnázium v Hradci Králové, v Brně a Praze
VŠ – FF UK, Berlín, Paříž
poté výtvarný a literární kritik Národních listů, od r. 1921 do konce života redaktor Lidových novin
často a rád cestoval
literární dílo:
publicistická činnost
- pěstoval především fejeton, sloupek a causerii, vyšlo mnoho výborů
V zajetí slov – o frázích, Na břehu dnů, Kritika slov a úsloví
fejetony: cestopisné Italské listy, Anglické listy, Obrázky z Holandska, Cesta na sever, Výlet do Španěl, a o lidech, např. Zahradníkův rok, Jak se co dělá, Měl jsem psa a kočku
utopická díla
dramata i romány, převratný vynález má špatné účinky na lidstvo
- katastrofy jsou varování, Čapek nevěřil technice, vždy je v kontrastu s přírodou
R. U. R. – světoznámé drama, = Rossums Univerzal Robots
robot – slovo vymyslel Josef Čapek, používá se na celém světě
Továrna na absolutno – zvláštní karburátor rozbíjí atomy a současně uvolňuje absolutno. Absolutno mění lidi, stávají se náboženskými fanatiky a mají potřebu válčit.
Věc Makropulos – drama, řeší se lidská dlouhověkost. Herečka spálí recept na prodloužení života, protože byla kvůli němu nešťastná – odlidštěná.
Krakatit – román o zneužití vynálezu. Inženýr Prokop objevil třaskavinu, která byla schopná zničit svět. Třaskavinu mu někdo ukradne a on pátrá, kdo, všichni ji chtějí jen zneužít.
Válka s mloky – román s rysy fejetonu. Jsou objeveni mloci, kteří jsou velmi levní a pracovití. Ale přemnoží se a začínají lidem ubírat pevninu, aby měli více prostoru. Román končí nálezem mloka ve Vltavě.
noetická trilogie
Čapek se zabýval pragmatismem – filozofický směr, kritériem pravdy je užitečnost, hodnota, úspěšnost – pravdivé je to, co má praktický důsledek. -> pravda je relativní
noetický = poznávací
- práce z počátku 30. let
- 3 romány s nezávislým dějem, spojitost – možnost poznání druhého člověka
Hordubal, Povětroň, Obyčejný život
Čapek proti fašismu
- vystupoval jasně a ostře
Bílá nemoc – drama, konflikt mezi doktorem Galénem a diktátorem Maršálem s fašistickými rysy. Galén má lék proti smrtelné bílé nemoci, který vydá jen proti slibu míru.
- sebeušlechtilejší člověk nezmůže nic proti organizovanému zločinu
Matka – drama, námět od manželky Olgy, reakce na válku ve Španělsku
-
matka si povídá se zemřelými muži ze své rodiny (s manželem a se 4 syny). Naživu je pouze Toni. Matka slyší v rádiu hlášení o tom, že jsou zabíjeny i děti, a sama posílá Toniho do války.
pohádky
výrazné rysy Čapkových pohádek:
-
pohádkový svět není vysloveně kouzelný, bytosti jsou polidštěné
-
děj se odehrává na konkrétním místě
-
nevystupují v nich vysloveně zlé postavy, např. loupežníci jsou spíš dojemní
-
hromadění synonym, užívání novotvarů
Devatero pohádek – a ještě jedna od Josefa Čapka jako přívažek, Dášeňka čili Život štěněte
výběr z dalších známých děl:
Ze života hmyzu – alegorické drama, hmyz má lidské vlastnosti. Sjednocujícím prvkem je tulák.
Povídky z jedné kapsy, Povídky z druhé kapsy – sám Čapek rozděloval povídky na noetické (objevování skutečnosti) a justiční (jak trestat?)
Hovory s T. G. Masarykem – rozhovor, který vznikal 7 let
pátečníci – přátelé, kteří se scházeli v Čapkově vile každý pátek. Směli sem pouze muži. Řešili politiku, kulturu apod.
Josef Čapek (1887-1945)
malíř (kubismus), umělecký kritik a teoretik
básník, prozaik, dramatik
společné práce:
Krakonošova zahrada, Ze života hmyzu, Adam stvořitel
vlastní práce:
Stín kapradiny – baladická novela, dva mladíci zabili hajného, když je přistihl při pytlačení
Kulhavý poutník – esejistická próza, meditace o životě
Povídání o pejskovi a kočičce – pohádky
Psáno do mraků – deníkové záznamy, aforismy
Básně z koncentračního tábora – vzpomínání na ženu, bratra,... život na svobodě
Karel Poláček (1892-1944)
* Rychnov nad Kněžnou
- židovský původ, zahynul roku 1944 v Osvětimi
- soudničkář a fejetonista v Lidových novinách
Dílo:
- inteligentní humor, často satirický
- tvůrce mnoha novotvarů a vět, např. „ten mi může být ukradenej“
- považován za tvůrce sloupku (přinesl něco mezi fejetonem a povídkou)
tvorba pro děti: Edudant a Francimor, Bylo nás pět (Petr Bajza, Antonín Bejval, Eduard Kemlink, Čeněk Jirsák, Josef Zilvar z chudobince)
humoristické knihy:
Michelup a motocykl
Muži v ofsajdu – osudy otce a syna Emanuela Habáska, fanoušků Viktorky, a pana Načeradce, fanouška Slávie
Hostinec U Kamenného stolu – román z prostředí venkovských lázní, vyšel pod jménem ilustrátora Vlastimila Rady
pentalogie Okresní město, Hrdinové táhnou do boje, Podzemní město, Vyprodáno – obraz Rychnova před a během 1. sv. války
Židovské anekdoty – rád vyprávěl vtipy
Eduard Bass (1888-1946)
vl. jménem Eduard Schmidt
spisovatel, novinář, redaktor, herec, autor textů pro kabaret
opustil rodinnou kartáčnickou firmu a vystupoval v kabaretu Červená sedma
od r. 1921 psal do Lidových novin, od r. 1933 byl jejich šéfredaktorem
dílo:
Klapzubova jedenáctka – moderní pohádka pro mládež
Cirkus Humberto – jediný autorův román, hodnocen nejvýš
-
vyšel roku 1941, vnímán jako oslava českého pracovitého člověka
-
jedna z nejčtenějších českých knih
Lidé z maringotek – 10 povídek z prostředí cirkusu
Rozhlásky – týdenní veršované zprávy, vzniklo jich přes 700