16.03.2020 18:55

Česká poválečná literatura do konce 60.let

1945-1948 –hledání nového obsahu literatury – zpočátku se objevují díla, která se navracejí k válečným prožitkům /beletrie, literatura faktu, dokument, reportáž/

Prvními poválečnými prózami byly:

Jan Drda: Němá barikáda /viz literatura za okupace/
Julius Fučík: Reportáž psaná na oprátce

Julius Fučík /1903-1943/

komunistický spisovatel, literární kritik a levicový politik
studoval na FF UK v Praze
od roku 1928 řídil /původně Šaldův/ časopis Tvorba – až do jeho zastavení v roce 1938
od roku 1929 reportér Rudého práva - od roku 1940 žil v ilegalitě jako jeden z předních činitelů KSČ
1942 byl zatčen, odsouzen k smrti
v září 1943 popraven

Reportáž psaná na oprátce /1945/

kniha získala světovou proslulost, podle svědectví Gusty Fučíkové byly texty napsány Fučíkem ve vězení v roce 1943 a byly propašovány ven. /Kniha byla přeložena do mnoha jazyků./
Dnes se však velká většina lit.kritiků přiklání k názoru, že Reportáž není Fučíkovým autentickým dílem, kniha je určitou literární záhadou.

Prózy Adolfa Branalda

**Adolf Branald /*1910/**

prozaik, autor děl s reportážními a historickými prvky
román: Stříbrná paruka /1947/ - dvoudílná kronika o českých kočovných hereckých společnostech /Branaldův otec byl herec a dramatik/
dilogie: Severní nádraží/1949/ - vychází z vlastních zkušeností železničáře během války a v roce 1945 - zobrazuje klíčové momenty /9/1938, 3/1939, 5/1942
Lazaretní vlak /1950/ - děj na nádraží – vztahy mezi železničáři a něm.úředníky 5/1945
Vizita

Vizita/1967/

reportážní román z prostředí zdravotnictví, zobrazuje denní chod v okresní nemocnici
svět pacientů zastupují bacilonosiči Prepsl a Bartůněk – Prepsl je bývalý tulák, po čase izolaci přivykne, Bartůněk umírá, když pozná, že žádné z jeho dětí není ochotno se o něj postarat
svět personálu představuje zdravotní sestra Marie Sahulová, přeložená z trestu do terénu – Marie se pod dohledem zkušení „babi“ rychle učí zodpovědnosti a zakrátko sama zvládne akutní případ porodu během převozu rodičky do nemocnice
na motivy románu natočil Karel Kachyňa filmy Pozor, vizita/1982/ a Sestřičky/1984/

historické romány:

Chléb a písně /1952/
Král železnic /1959/
Dva muži v jedné válce /1980/

1970-1980 – díla tohoto autora nevycházela – zvláště románu Lazaretní vlak bylo vytýkáno nepochopení role komunistů a Sovětského svazu ve válce.

Prózy Miloše Václava Kratochvíla

Miloš Václav Kratochvíl /1904-1988/

prozaik, autor historických románů
městský archivář Prahy - od roku 1947 filmový dramaturg
1950-1972 – profesor filmové fakulty AMU v Praze
do literatury vstoupil již za II.světové války

romány:

Bludná pouť /1939/
Osamělý rváč /1941/ - z období vlády Rudolfa II.
Král obléká halenu /1945/ - o Václavu IV.
Mistr Jan /1951/ - o Janu Husovi
Dobrá kočka, která nemlsá /1970/ - o významném českém grafikovi V.Hollarovi
Život Jana Amose /1975/ - o J.A. Komenském

Prózy Egona Hostovského

Egon Hostovský /1907-1973/

pocházel z židovské rodiny
1930-1937 – nakladatelský redaktor v Praze
1937-1949 – pracoval v diplomatických službách ve francii, USA, Norsku
v zahraničí zůstal jako emigrant, žil v USA

sbírka povídek: Zavřené dveře /1926/ - hrdiny jsou často osoby, které se z nějakého důvodu ocitly mimo společnost

Dům bez pána /1937/

Díla, která napsal v období II.světové války, vyšla v USA.

povídky: Vyhnanství /1941/

próza: Sedmkrát v hlavní úloze /1942/ v období uvolnění mohly vyjít v Čechách /po roce 1945/

román : Cizinec hledá byt /1947/

existencialistický román o bloudění českého emigranta v prostředí amerického velkoměsta
hlavním hrdinou je český lékař Václav Marek, hledající od prosince 1945 do února 1946 v New Yorku byt – má jediný požadavek – najít místo, kde bude mít stůl a klid na dokončení své vědecké práce. Všude je zatahován do problému spolubydlících – mnohokrát střídá různé byty – nakonec vyčerpaný a těžce nemocný nachází útočiště u českého dělníka Václava Nováka, kde záhy nato zemře

román: Dobročinný večírek /1958/

psychologický román z prostředí východoevropské poválečné emigrace v New Yorku
večírek v newyorském hotelu Atlanta., kde se sejde různorodá společnost, aby podpořila účastí a peněžitými dary evropské exulanty – venku se strhne vichřice – ponorková nemoc, konflikty

Autor v letech 1948-1969 v Čechách zakázaný, ve světě uznávaný, jeho jméno nese i literární cena udělovaná v emigraci

Próza a její tendence v období od února 1948 do poloviny 50.let

Jediným oficiálně přijímaným literárním proudem byl socialistický realismus -jeho cílem je velké umělecké dílo, které by shrnulo základní vývojové tendence celého období, středem pozornosti je člověk a jeho problémy. Rozvíjí se především:

Budovatelský román

Hlavní znaky:

podrobný popis pracovního prostředí
řešení konkrétních výrobních problémů
schématické rozlišení postav a charakterů – zastánce „správné“ politické linie, tedy KSČ je vždy mravný a pozitivní hrdina
zastánce opačných názorů je záporná postava – postrach společnosti
motivy třídních srážek, sabotáží a jejich odhalení
témata osidlování pohraničí
budování socialistického průmyslu
združstevňování vesnice

Představitelé:

Václav Řezáč /1901-1956/

Tvorba:

psychologická:

Černé světlo /1940/

analýza člověka, který je deformován vlastní méněcenností

Svědek /1942/

studie o zlu, ztělesněném v hlavní postavě, která přichází do maloměsta a přináší s sebou neštěstí

Rozhraní /1944/

snaha o postižení vazeb mezi umělecko tvorbou a životem

próza pro děti

Kluci, hurá za ním /1933/
Poplach v kovářské uličce /1934/
Čarovné dědictví /1939/

budovatelské romány:

Nástup/1951/

do městečka Grunbachu /Potočné/ přijíždějí čtyři muži. Komunista Jiří Bagár – přichází propagovat politiku KSČ, Antonín Trnec/nový národní správce textilky, bezcharakterní kariérista, antikomunista/; Antoš - touží po založení živnosti automechanika, nezištný a srdečný, Bagárův spojenec a Jan Rejzek, rodák z Grunbachu, který se vrací, aby se ujal rodinného majetku – hotelu, jenž musel opustit v roce 1938. Setkávají se s ozbrojeným odporem Němců, jimž stojí v čele fanatická Elsa Magerová. Teroristické akce Němců se stupňují s příchodem nových obyvatel. Odsun Němců do Německa se jeví jako nevyhnutelný /výjimku tvoří komunista Hans Palme, který pomáhá Bagárovi/. Navzdory záškodníkům osidlování pohraničí zdárně pokračuje, přicházejí rolníci, textilní dělníci i úředníci. Román uzavírá odsun němců na podzim roku 1945.

Bitva /1954/

**Jiří Marek (*1914)**

vystudoval český a německý jazyk na UK – vyučoval na gymnáziích na různých místech v Čechách
od roku 1948 redaktor Lidových novin
ředitel Čs. Státního filmu
od roku 1961 docentem české literatury na fakultě sociálních věd, později na FF UK
rozsáhlé dílo: více než třicet prozaických knih, rozhlasových her, filmových a televizních scénářů

Tvorba:

Za 2.sv. války psal psychologické povídky:

Život se nevrací (1944)

román: Pečeť věrnosti (1944)

Po skončení války se vrací ještě do dob jejího trvání – např. novela : Muži jdou v tmě (1946) – příběh parašutistů – zobrazuje protifašistický odboj

Po roce 1949 píše budovatelské romány nízké umělecké úrovně: Vesnice pod zemí (1949), Nad námi svítá (1951) – soubor povídek

Vídeň a Prahu počátku století až do doby 1.sv. války zachytil v románu Můj strýc Odysseus (1975) – vývojový román o majiteli pohřebního ústavu

Největšího čtenářského ohlasu dosáhl třemi svazky soudniček ze staré Prahy:

Panoptikum starých kriminálních příběhů (1968)
Panoptikum hříšných lidí (1971)
Panoptikum města pražského (1979)

Jan Otčenášek (1924-1979)

román: Občan Brych (1955)

zpočátku líčí přátelství Fr. Brycha a Ondřeje Ráže (gymnazistů)
František je syn chudých rodičů, Ondra pochází ze zámožné rodiny
děj románu začíná 21.2.1948, kdy Ondřej zve Františka, v té době už doktora práv, na „maškarádu“ na Staroměstském náměstí
Brych hledá odpověď na otázku: Na čí straně je ve společenském střetu pravda? – koncem dubna dospěje k poznání, že se s novým režimem nemůže ztotožnit, ale není schopen proti němu ani bojovat, rozhodne se odejít za hranice, ve skupině utíkajících je rovněž dávná láska hlavního hrdiny, nynější Ondřejova manželka Irena, kterou k emigraci donutil její manžel
v napjatém očekávání průvodce ve srubu poblíž hranic dochází ke střetu, ve kterém jeden z emigrantů vystřelí po Brychovi, při konfliktu se podaří uprchnout nejprve Ireně, později i Brychovi a společně se vracejí do Prahy
Otčenáškovi se v tomto díle podařilo vyjádřit určité pochyby a formulovat otázky, které se dosud obcházely, někteří kritici však tomuto románu vytýkají poplatnost vládnoucí ideologii

novela: Romeo, Julie a tma (1958)

příběh lásky českého chlapce Pavla a židovské dívky Ester
novela končí tragicky – to naznačuje určitý posun v české literatuře – krátce předtím se požadovalo, aby všechna díla končila optimisticky

román: Kulhavý Orfeus (1964)

Děj se odehrává v posledním roce války v Praze a zčásti v příměstské letecké továrně, kde pracuje mj. skupina „totálníků", narozených v roce 1924. k ní patří protagonista Honza, vybavený mnoha autobiogragickými rysy. Pochází z neúplné rodiny, hodně čte, pokouší se psát. Během jedné směny gestapo před očima kamarádů zatkne Piškota, po kterém v šatně zůstane tajuplný balíček. Když ho pětice kamarádů společně otevře, objeví v něm revolver a rozhodne se založit odbojovou organizaci Orfeus. Jejími členy se stanou Milan(dogmatický vyznavač komunismu), Vojta Syrůček – klempíř, Kamil zvaný Bacil (dobromyslný tlouštík usilující především o ztrátu svého panictví), Pavel )z novely Romeo … - prožívá nový vztah s Monikou, ale nemůže zapomenout na Ester a Honza mající odpor k okázalým autoritám – spory s Milanem. Jan poznává skvělého Dušana, který ho seznamuje s existencialismem a který dobrovolně ukončí svůj život, neboť pokládá smrt za jedinou jistotu a sebevraždu za absolutní projev lidské svobody. Líčení výslechů Honzy Němci, líčení partnerských vztahů…

Další Otčenáškova tvorba:

Mladík z povolání(1962)
Když v ráji pršelo (1972)

příběh učitelky Ludmily Kadlecové a mladého filozofa Petra – stěhují se na Šumavu, chtějí rekonstruovat starý mlýn na hotel

Pokušení Katarína (1984)

hlavní postavou a vypravěčem románu je filmový režisér Jiří Kolář – autobiografické prvky, děj se odehrává v istrijském městečku Rovinj a na přilehlém ostrově Katarína – Kolář zde hledá útočiště před vrcholící pracovní i osobní krizí – jak uhájit čelné postavení mezi mladými tvůrci a jak vyřešit vztahy k manželce Heleně a milence Kamě, na jugoslávském pobřeží se Jiří seznámí s přitažlivou 33letou architektkou z Düsseldorfu, která chce vzájemné kontakty s Jiřím omezit na pouhý sex – podnět pro Koláře – vzpomíná na svůj život.

Historický román/historická povídka -reakce na události 2.světové války

Karel Ptáčník nar.1921

Román: Ročník 21:

podle deníkových záznamů, téma nucených prací v Německu, příběh lásky českého chlapce Honzíka k německé dívce Kathe, stálé ohrožení života

Norbert Frýd/1913-1976/

autor židovského původu, vězněn v Terezíně, Osvětimi, Dachau

román: Krabice živých /1956/

autobiografický – z koncentračního tábora Gigling /fiktivní/, stavba továrny na zbraně, nelidské podmínky, formování odboje, filmový režisér Zdeněk Roubíček, pomocný písař, vede kartotéku vězňů- tzv. „krabici živých“/mnohé zachraňuje před smrtí/

V koncentračních táborech ztratil autor otce, ženu a mladšího bratra, jemuž věnoval básnickou sbírku Bratr Jan

Další tvorba: asi 30 knih

reportážní práce z cest do ciziny a romány situované do Mexika /Prales, Císařovna/
napínavé a dobrodružné prózy /Meč archandělů, Kat nepočká/
sondy do všedního života autorových současníků /Sloup vody, Oživení v sále/
trojdílná rodová kronika, v jejíž závěrečné části Lahvová pošta opět líčí své zkušenosti z vězení v koncentračních táborech

Jiří Weil /1900-1959/

prozaik, překladatel
vystudoval slavistiku
1922-1931 byl zaměstnán v sovětské diplomatické misi v Praze
1933-1935 pobýval v sovětské střední Asii
1942 měl jako Žid nastoupit do transportu, ale ukryl se a do konce války se skrýval
1947-1949 pracoval jako redaktor Evropského literárního klubu
1950-1958 jako vědecký pracovník židovského muzea v Praze
od 20.let překládal z ruštiny, psal reportáže ze SSSR

román: Moskva-hranice /1937/

nezavíral oči před žádnou ruskou skutečností – vyloučen z KSČ

Po druhé světové válce píše především díla věnovaná utrpení Židů za války

román: Život s hvězdou /1949/

příběh bývalého bankovního úředníka Josefa Roubíčka – nenápadný, osamělý, který se pronásledovaný mocí ocitá v izolaci – vyhýbá se okolnímu světu, dokonce poškozuje zařízení svého bytu, aby po předpokládaném nástupu do transportu zanechal zabavovatelům jen bezcenné trosky

Antonín Zápotocký /1884-1957/

autor historických próz z dějin dělnického hnutí
1953-1957 prezident republiky
syn Ladislava Zápotockého
dělnický a komunistický politik, za války vězněn v koncentračním táboře

Tvorba vesměs zachycuje dělnické hnutí 19.a20.století a jeho tvorba je pravdivým svědectvím o této době

Vstanou noví bojovníci /1948/

románová kronika, historie dělnického podpůrného spolku, který založil Ladislav Zápotocký

Rudá záře nad Kladnem /1951/
Rozbřesk /1956/
Barunka /1957/ - věnovány osudům autorovy matky

František Kubka /1894-1969/

autor historických a legionářských próz
za 1.světové války byl v ruském zajetí – potom vstoupil do legií
redaktor
po druhé světové válce byl velvyslancem v Bulharsku
od roku 1948 spisovatel z povolání

Tvorba:

legionářská tématika – vydána v meziválečném období
povídky: Barvy východu /1923/
básnická sbírka: Hvězda králů /1925/

tvorba, která měla posílit národní sebevědomí/historická/ - v době 2.sv.války
Palečkův úsměv /1946/
Palečkův pláč/1948/

historické romány inspirované středověkou legendou o bratru Palečkovi, šašku krále Jiřího z Poděbrad
1.díl líčí dobu od narození Jana Palečka – v den bitvy u Domažlic /1431/, až do chvíle, kdy vstoupil do služeb krále Jiřího
2.díl – až do chvíle, kdy Jiří z Poděbrad – „král Čechů“ opustil vlast
Paleček je obdařen některými pohádkovými vlastnostmi: má každé oko jiné barvy/pravé modré, levé hnědé/, ovládá svou vůlí chování ptáků a pohledem dokáže přimět lidi, aby dělali, co si přeje. Pro krále je spíše přítelem a vtěleným svědomím, nebojí se vyslovit nahlas i královy vnitřní pochyby.

Tvorba po druhé světové válce zaujímá ostře protiamerické a protisovětské stanovisko.

Malé povídky pro Mr. Trumana/1951/
Rozsáhlý cyklus: Veliké století – zachycuje období 1848-1948- sedm dílů – žádné z poválečných děl už nedosáhlo takové hodnoty jako Paleček

Vladimír Neff /1909-1983/

prozaik, autor historické beletrie
nakladatelský redaktor v Praze
spisovatel z povolání

Tvorba: nejznámější z jeho tvorby jsou historické povídky z doby po 2.sv.válce

román: Srpnovští páni/1953/ -z období 13.st.

V letech 1957-1963 vytvořil monumentální rodovou pentalogii dvou pražských rodin:

Sňatky z rozumu
Císařské fialky
Zlá krev
Veselá vdova
Královský vozataj

Zobrazuje osudy Bornů a Nedobylů – proměny českého národního života od pádu Bachova absolutismu až po květen 1945

Trilogie:
Královny nemají nohy/1973/
Prsten Borgiů /1975/
Krásná čarodějka /1980/

Vypráví o době Rudolfa II.

Psychologický román

Jiří Mucha /1915-1991/

prozaik /zejména psychologická próza/, redaktor
syn známého malíře a grafika Alfonse Muchy
studoval na lékařské a filosofické fakultě v Praze
za války byl důstojníkem letectva a válečným zpravodajem, po válce novinář a spisovatel
1951 byl zatčen jako příslušník západního odboje –odsouzen na 6 let vězení
1955 propuštěn, poté se věnoval literatuře

Tvorba: kniha reportáží Oheň proti ohni /1947/
Psychologický román Spálená setba /1948/
román Válka pokračuje /1949/

vyšel jakýmsi nedopatřením, o příslušníkovi čs.armády na Západě, který se po válce vrací domů, ale je zklamán novými poměry a znovu odchází - ilegálně na Západ

V první polovině 50.let nesmí publikovat, a tak výbor z povídek 1940-1957 vychází pod názvem Čím zraje čas až v roce 1958

60.léta:
román Pravděpodobná tvář /1963/ - o novináři, který je nespravedlivě šikanován
Studené slunce /1968/
Kankán se svatozáří /1969/ - životopis otce – pak byl Mucha opět na dlouhá léta umlčen autor i několika úspěšných divadelních a rozhlasových her a filmových scénářů

Uvolnění situace kolem poloviny 50.let přineslo vznik četných literárních skupin a skupinek:

1. Skupina kolem časopiku Květen

/Miroslav Florian, Miroslav Holub, Karel Ptáčník, Karel Šiktanc, Jiří Šotola/ - psali tzv. „literaturu všedního dne“

Ludvík Aškenázy /1921-1986/

autor jemně humorných próz
po válce pracoval v rozhlase, pak se stal spisovatelem z povolání
po roce 1968 emigroval, žil v NSR, Itálii

Ohlas měly povídkové knihy
Dětské etudy /1955/
Milenci z bedny/1959/
Psí život/1959/

Ukázka Vajíčko /Česká povídka 1918-1968/

**Arnošt Lustig /*1926/**

autor próz s židovskou tématikou
poznamenán svým židovským původem
1942-1945 strávil v koncentračním táboře
1945 uprchl z transportu smrti, do konce války se musel skrývat
po válce vystudoval VŠ politickou a sociální
pracoval jako zpravodaj v Izraeli, po návratu působil v rozhlase, novinách, filmu
1968 emigroval, v současné době přednáší na americké univerzitě ve Washingtonu

Tvorba:

Lustigova tvorba je poznamenána autobiografickými zážitky z 2.sv. války

Knihy povídek:
Noc a naděje /1957/
Démanty noci /1958/
Nikoho neponížíš /1963/

Do období 2.sv. války se vrací i v pozdější novele o mladé prostitutce v terezínském ghettu Nemilovaná – mohla vyjít jen v exilu /Toronto1962/

Z poválečného období čerpá psychologická próza Dita Saxová/1962/ - návrat židovské dívky z války, ale zklamání, nejsou splněna očekávání

Novela Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou – vzpoura mladé polské židovské dívky /zastřelí v umývárně před plynovou komorou německého důstojníka , ale ostatní vězni jsou pasivní/

2. surrealisté

zakladatelem Karel Teige ve 30. letech – hlavním představitelem tohoto období byl Vratislav Effengerger – ve 40. a 50.letech byla tato skupina v ilegalitě, významným činem této skupiny bylo vydání sborníku Surrealistické východisko /1938-1968/ a bohužel jediné číslo revue Analogon /1969/
v 70. letech pracovala skupina opět ilegálně, její činnost byla obnovena až po revoluci 1989 – Společnost K. Teiga

3. Skupina kolem časopisu Tvář

mladá generace – předsedou redakční rady dramatik Václav Havel, 1966 Tvář zakázána – nahrazena časopisem Sešity, 1968-1969 mohla Tvář vycházet do skupiny patřili Jiří Gruša, Josef Topol, mnozí signatáři Charty 1977

4. brněnská skupina kolem časopisu Host do domu

tam působil prozaik, autor knih s přírodní tématikou Jaromír Tomeček nebo prozaik Milan Uhde

Ladislav Fuks /1923 – 1994/

autor psychologických próz
pracoval v Národní galerii a získal detailní znalosti historie a umění – publikoval populárně naučné články i povídky

dílo.: Pan Teodor Mundstock /1963/

román o nenápadném židovském úředníkovi, který se brání úzkosti z ohrožení absurdními přípravami na transport do koncentračního tábora

Spalovač mrtvol /1967/

román o vzornémotci rodiny, na první pohled spořádaném a vlídném zaměstnanci pražského krematória, kterého změní nacismus v psychopata

Vladimír Körner /1939/

baladické prózy, v nichž líčí konec 2. světové války v česko-německém pohraničí

romány:
Střepiny v trávě
Adelheid

Film: Pramen života