ČÁRKA VE VĚTĚ JEDNODUCHÉ
ČÁRKA VE VĚTĚ JEDNODUCHÉ
1. Čárkou se oddělují jednotlivé členy několikanásobného větného členu v souřadném spojení (nejsou-li spojeny spojkami a, i, ani, nebo):
např. Mluvil pomalu, klidně, výrazně. Ten úkol je těžký, ba nemožný. Je výborný jak v tenise, tak v plavání.
2. Čárkou se oddělují jednotlivé členy několikanásobného větného členu se spojkami a, i, ani, nebo, pokud nejde o souřadné spojení:
např. Kouření je drogová závislost, a ne jen pouhý zvyk.
3. Čárkou se oddělují větné členy spojené výrazy ani - ani, buď – nebo, jednak – jednak, ať – ať, buď – anebo,...:
např. Donutil ho jednak strach, jednak špatné svědomí. Buď tam půjdeš sám, nebo vezmi s sebou sestru. Ať mladí, ať staří, všichni se dobře bavili.
4. Čárkou se odděluje přívlastek volný:
např. Karlův most, založený Karlem IV., je pro turisty zajímavý.
X přívlastek těsný se čárkami neodděluje: Dopis zaslaný na adresu obžalovaného si nikdo nevyzvedl.
5. Čárkou se oddělují výrazy jakož i, rovněž i:
např. Slevu mají studenti, jakož i důchodci a vojáci. Paní učitelka, rovněž i její žáci vyrazili do divadla.
6. Čárkou se odděluje oslovení = 5. pád:
např. Přátelé, podívejte se na to. To snad, Jano, nemyslíš vážně.
7. Čárkou se oddělují citoslovce a některé částice:
např. Není tady, bohužel. On se uzdraví, snad. Haló, slyšíme se? Jé, ty máš čokoládu?
8. Čárkou se oddělují větné členy, které jsou volně připojené nebo vložené:
např. Maminka, chudák, nestíhala všechny domácí práce. Ve vodě, zejména mořské, se vyskytuje plankton. On se smál, ten drzoun!
9. Čárkou se odděluje přístavek = větný člen, jehož základem je podstatné jméno a který závisí na podstatném jménu:
např. Václav Havel, náš první prezident, zemřel v prosinci.
10. Čárkou se odděluje vsuvka = celek, který s větou významově souvisí jen volně:
např. Manželství je, to mi věřte, záhadná věc. Byl to, jak se říká, lev salónů.