10 životních lekcí, jež chybí ve školních osnovách, přesto rozhodují o štěstí
Po světě chodí zajímaví lidé, aniž by byli hvězdami tisku. Objevujeme je všude kolem. Nezáleží na jejich platu, věku, postavení. Zajímaví jsou tím, čím dokážou inspirovat jiné.
Tak například včera. Seděl jsem na kávě s učitelkou mého syna. Ptal jsem se, jak je možné, že má už čtvrtou třídu lepší vysvědčení, než jsem míval já. A nejen to. Jak to, že je sportovněji založen, že má rozečteno více knížek, že dříve než já otevírá dveře ženám, že se nezdráhá pozdravit i cizí lidi na ulici a že když jednomu z nás dvou je ouvej, to on mně pofoukává rány.
Usmála se a podotkla s lehkou omluvou: „Víte, nesmíte se na mě zlobit. Učím děti více než jen podle schválených osnov. Učím je totiž i podle svých hodnot, aby byly nejen chytré stroje, ale hlavně dobří lidé. Na tento předmět se bohužel v osnovách zatím nemyslelo.“
A já jsem to odpoledne pochopil deset lekcí, které už malé děti ovládají, ale dospělí se je mnohdy teprve musí učit.
1. Učte se cizí jazyky
Pro mne byla motivace učit se cizí jazyk dívka - sousedka mé tety, dcera diplomata. Angličtina mi šla snad každým nadechnutím a chvíle trávené s mou dívkou byly to nejlepší, co jsem od té doby do r. 2002 poznal. Objev angličtiny byl pro mne skutečným pokladem, který jsem uplatnil ve studiu, mezinárodními přáteli, práci, sebevzdělávání. Po roce 2002 hrála roli opět angličtina až dosud. Neumím si představit, jak bych bez ní mohl studovat a pracovat.
Mé děti jsou zvídavé a šokují mne tím, jak v tak mladém věku dokáží rozlišit angličtinu od nnebofrancouzštiny, němčiny nebo latiny.
2. Carpe Diem
Římský básník Horatius těmito dvěma slovy vyjádřil podstatu štěstí. Bez ohledu na to, jak zdařilý nebo neúspěšný den máme za sebou, každý další den je nová příležitost. Nenechávejte si kolem sebe otravovat ovzduší lidmi, kteří vše negují, kritizují a jsou poslové špatných zpráv jen proto, že nic lepšího nejsou schopni poznatnebo prožít. Dá se to poznat například na jídle, kdy užíváme koření, příchutě a chceme poznávat a podělit se o prožitek... Každé selhání, nebo karambol je jen další lekce, která vás posune ke zralosti a moudrosti. Vám vyprávěné příběhy o neštěstí a neúspěchu vás mohou poučit, ale neznamená to nic jiného, že člověk, který vám toto vypráví je sám ustrašený a spíše neschopný podniknout to čem sníte vy..
Moudrý člověk nespí na včerejších vavřínech a už nemusíte opakovat včerejší chyby..
3. Začni co nejlépe a pak zapomeň.
První dojem dělá hodně. A to i v případě, že říkáte pravdu kvůli tomu, aby nedošlo k nedorozumění. Našimi matkami byla naše generace vychovávána k šedému průměru, který jsme považovali za ctnost. Zapomeňte na mýty předávané generacemi. Není pravda, že jsme si rovni. Není pravda, že moudřejší, který ustoupí, činí dobře. Není pravda, že dívky z venkova jsou slušnější a skromnější.
4. Zvoní, jděte domů
Vše má svůj čas. I odpočinek má svá pevná pravidla a někdy je dobré včas přestat a získat v činnosti, kterou konáte dostatečný odstup a nadhled. Práce skončila a tak to nechte za dveřmi kanceláří, kabinetů a učeben. Sedněte si doma na zem a dejte si chvilku zazen. Přestaňte být online. Sami si řekněte, dobrou noc a jdu spát. Nejen v práci, ale i pro vztahy toto platí.
5. Buďte s lidmi, které máte rádi
Nemám dosti slov, abych Vám vysvětlil důležitost tohoto bodu. Jste-li s někým, kdo vás neustále odrazuje od toho, do čeho byste se rádi pustili nebo pokud již činíte, klade vám neustále překážky jen proto, aby prosadila sebe na úkor vaší pozornosti. Zahrávají si s vašimi city, mají pocit, že mohou cokoli a vy to jen s nadhledem přejdete. Vztah jednou v důsledku takových zkušeností prostě náhle skončí, tak jako nepřemluvíte ani vlastní smrt.
Ale abych nebyl jen skeptikem, bytí s milovanou osobou nebo jen člověkem, pro něhož máte slabost vám otevírá netušené obzory a možnosti ktreativity, radosti a stability.
6. Mějte rádi lidi, se kterými jste.
Připadá Vám to stejné jako předchozí bod? Kdepak.
V Bibli jedno z přikázání zní: Miluj bližního svého, jako sebe sama... Někteří lidé jsou pro nás požehnáním, někteří darem, poučením, jiní zase trestem. Těžko se asi přinutíte milovat ženu s hysterickými a sadistickými sklony.
7. Udržujte si jednoduchý šatník.
Na mne jste si asi všimli, že chodím často v černé barvě - považuji ji za elegantní a univerzální a především, po ránu mě nebaví přemýšlet ještě nad tím, co si vezmu na sebe. Ostatně, i ti mediálně i ekonomicky úspěšní se na veřejnosti objevují ve stále stejném oblečení. V jednoduché košili, kalhotech, nebo tričku a džínách, například Mike Zuckerberg, Bill Gates, dříve také Steve Jobs...
8. Čisté boty a jasnou mysl.
Čím je svět méně formální, tím více vynikají lidé s nablýskanými botami, to jsem si všiml i sám a nemusí to být jen boty. Můžete nahradit čímkoli jiným, když dáte světu najevo, že dokážete pečovat i o maličkosti, jako je zdvořilost, slušnost, klidná mysl, starost o každodenní úkoly.
9. Fungujte kolektivně
České školství staví mezi děti řadu zdí. Povoluje volné oblečení, moderní technologie do tříd, děti znají více svá práva než povinnosti a dokáže to i přesto, že jde ve svých způsobech od jednoho extrému k druhému. Například podle jednoho z průlomových nařízení má docházet k takzvané integraci dětí ze speciálních (dříve zvláštních) škol mezi běžné žáky.
Myšlenka téměř osvícenecká. Pomalejší žák, začleněný do běžné třídy, by teoreticky měl vidět, jak to jiným víc pálí a víc se snažit.
Realita je však jiná. Praxe zavání pohromou na všechny strany. Jeden učitel musí obsáhnout jak řádnou látku pro běžné žáky, tak se souběžně věnovat pomalejšímu žákovi, který potřebuje větší péči, jiné osnovy, snazší učivo a některou látku vynechat úplně. Ve výsledku je onen žák tak izolovanější než předtím a zlé děti mu dají pocítit, že „to má jednodušší“.
Jiný extrém je slabost žáka, která je kompenzována jeho snahou vtipkovat, strhávat na sebe pozornost a odvádět pozornost ostatních od vyučování, aby nad ním nikdo neměl šanci vyniknout. Zde bych připomněl, že vás v budoucnu bude živit práce a ne kamarádi ze školy.
Pro učitele je to pořádná výzva, jak v prostředí závisti, nenávisti a poškozování druhých naučit děti pomáhat a respektovat slabosti druhých. „Mám štěstí, že dětem už léta vysvětluji, že všichni nemůžeme být stejní. Přijali jako naopak dobré, že každý umíme něco jiného a jsme v něčem lepší, v jiném horší. Chápou, že dosáhnou nejlepších výsledků jen tehdy, když si dokážou se spolužáky rozdělit úkoly a účinně je koordinovat. Děti to učí vážit si přátel, protože v těžkých časech na nich bývají závislí. Proto jim nezávidí, neškodí, naopak se velice radují z jejich úspěchů, které se jim jednou samotným mohou hodit. Ostatně nejproduktivnější lidé jsou úspěšní především proto, že nemusejí dělat všechny úkoly sami. Mají dobré pomocníky, sekretářky. Nestaví mezi lidmi přehrady, ale spojují je mosty.“
10. Opakování je matkou moudrosti
Slovy Buddhy, Aristotela, Komenského, Sartra: Stáváme se tím, co děláme, co nás naplňuje, co nás baví a jak myslíme.