část 1. SVĚTOVÁ LITERATURA MEZI VÁLKAMI
SVĚTOVÁ LITERATURA MEZI VÁLKAMI
- většina autorů meziválečného období můžeme zařadit do jednoho z proudů
1. realistický proud – spisovatelé dodržují tradiční umělecké zpracování, objevují se pouze malé odlišnosti (Feuchtwanger, Hemingway, Fitzgerald, Galsworthy,...)
2. experimentální (moderní) proud – spisovatelé provádějí „destrukci“ románové tvorby – bourají dějové linie, prolínají časové a významové roviny, využívají složitou symboliku (Proust, Kafka, Joyce, Woolfová)
3. detabuizující proud – spisovatelé se zaměřují na dosud nezobrazované sféry lidského života, např, na sexualitu (Henry Miller)
Experimentální (moderní) proud literatury
- zvlášť je uváděna skupina autorů moderní prózy, ostatní autoři budou uvedeni v rámci národních literatur
- tvorba těchto autorů se vymyká tradiční literatuře
- přínos v novém pohledu na svět a formálních proměnách psaní
rysy moderní literatury:
1. méně dějovosti (oproti románům z 19. století)
2. subjektivnější vyprávění
3. proměnlivé vnímání času, časová posloupnost nebývá dodržována
4. převládá zobrazení vnitřního světa autora v protikladu s okolím
5. prvky absurdity
6. „místa nedořečenosti“ – mnohé je zamlčeno a čtenář si musí domýšlet
7. prolínání významových rovin
8. jazykové experimenty
9. moderní literatura nehledá odpovědi na současné problémy, jejím úkolem je na ně upozornit
Marcel Proust (1871-1922)
Francouz, těžce nemocný (astma)
Homosexuál, první, který o homosexualitě otevřeně mluví
záměrně žil v ústraní
Hledání ztraceného času – rozsáhlý román, 7 dílů napsaných během 14 let
- nejúplnější obraz mravů ve Francii po Balzacově Lidské komedii
- mnoho vrstev: analýza aristokracie, autorovy pocity, vzpomínky
James Joyce (1882-1941)
Ir, uměl 19 jazyků
Odysseus – destrukce tradičního románu
- záznam části života pokřtěného irského žida, putuje po Dublinu (paralely s mytologickým Odysseem)
- kapitoly jsou reakcí na epizody Homérovy Odyssey, každá kapitola má symbolickou barvu a část těla
„Pokud někdo bude tvrdit, že knihu přečetl a že jí navíc porozuměl, tak nemluví pravdu.“
Virginie Woolfová (1882-1941)
Angličanka, trpěla duševní chorobou a spáchala sebevraždu utopením v řece
využívá metody proudu vědomí
K majáku – autobiografický román
Jácobův pokoj, Paní Dallowayová – romány
Orlando – hlavní postava žije 4 století, poslední větou se dostává do přítomnosti (do r. 1928)
Franz Kafka, Robert Musil