LITERATURA S PRVKY SCI-FI
LITERATURA S PRVKY SCI-FI
Vedle sebe se dostávají autoři ortodoxního pojetí sci-fi literatury, představitelé tzv. fantasy literatury (to jest knihy s bájnou a pohádkovou atmosférou) a autoři otřesných vizí totalitní společnosti, ale právě jejich „sousedství“ nám může demonstrovat pestrost mozaiky tohoto žánru.
George Orwell, vl. jm. Eric Blair (1903-1950) – až do roku 1989 bylo u nás jméno tohoto britského spisovatele pečlivě utajováno. Snad žádný slovník ho nepřipomínal a pokud ano, tak byl Orwell interpretován jen jako autor utopií, jež jsou tragikomické a pouze temně vykreslují budoucnost. Jenže pravda je poněkud jinde...
Pseudonym Orwell si spisovatel vypůjčil od názvu říčky, která protéká krajem jeho dětství. Zejména dva romány proslavily Orwella po celém světě – Farma zvířat a 1984.
Farma zvířat – je to vlastně alegorická bajka podávající obraz totalitní společnosti, v níž jeden druh zvířat tyranizuje jiné. Kniha je smutným obrazem despotismu a násilí, zároveň odhaluje a demaskuje všechny skutečnosti, které k totalitě vedou. Právě odtud pochází slavné rčení o rovnosti zvířat. Kniha byla zfilmována – má podobu animovaného příběhu.
1984 – kniha napsaná již roku 1948. Letopočet (tedy název románu) je rokem, kdy se odehrává příběh devětatřicetiletého Londýňana Winstona Smitha, občana státu Oceánie, jenž je zaměstnán na jakémsi Ministerstvu pravdy. Tato instituce má za úkol opravovat všechny dřívější informace, aby byly v souladu se skutečností. Svět je rozdělen na 3 supervelmoci, jež vedou mezi sebou permanentní válku a snaží se navzájem zničit. Oceánie je ryzím totalitním státem, kde vše slouží zvrácené ideologii, v níž není místo pro sebemenší náznak lidské svobody či dokonce svobodného uvažování. V čele Oceánie je všemocný a povinně uctívaný Velký bratr a občané jsou rozděleni na tři neměnné vrstvy – nejvyšší byrokracii, střední kádr a proletáře. Pro manipulaci s lidmi jsou zřízeny státní instituce (např. Ideopolicie, Ministerstvo lásky), v bytech jsou instalovány televizory, jež nelze vypnout, navíc fungují jako kamery. Aby bylo znemožněno samostatné myšlení, je povinným spisovným jazykem degenerovaný a okleštěný newspeak (novořeč) – záměrně budovaný tak, aby nežádoucí myšlenky nemohl člověk nejen domýšlet, ale ani vyslovit. Smith se vnitřně vzbouří proti systému a chce proti němu bojovat v rámci jakési spiklenecké organizace Bratrstvo. Současně se zamiluje do Julie, s níž udržuje pravidlený intimní styk. Oba jsou však zatčeni Ideopolicií, mučeni, sám Winston projde vymýváním mozku, zrazuje sám sebe a nakonec skutečně začne milovat Velkého bratra, proti jehož despotismu se vzbouřil (to vše těsně před okamžikem, než je zastřelen).
-
1984 je román o zničení člověka státní mašinérií dovedenou až do absolutní dokonalosti. Jedinec je degradován na zvířecí bytost, které jsou upírány i fyzické potřeby.
-
V čem spočívá genialita díla?
-
Orwell jako jeden z mála nepodlehl po válce euforii optimismu a byl si vědom zatajovaných krutostí v Rusku.
-
Musíme smeknout klobouk před pronikavou imaginací a jasnozřivostí.
-
Kniha do sebemenšího detailu odkrývá zrůdnost totalitního systému (jak poučné právě pro čtenáře z bývalého tzv. východního bloku).
-
Knihu musíme chápat jako memento, varování, výstrahu. Její smysl je nadčasový, má obecnou platnost.
Zajímavosti:
-
Farmu zvířat, která byla napsána již roku 1943, odmítlo vydat za války dvacet nakladatelů – báli se reakce sovětského spojence.
-
Není tajemstvím, že Orwell vycházel při psaní románu 1984 z díla ruského emigranta Jevgenije Zamjatina – především z knihy My. Proto v Orwellově knize nacházíme převzaté postavy a podobné motivy.
John Ronald Reuel Tolkien (1892-1977)
- již přes dvě desetiletí zaznamenáváme u nás i ve světě obrovskou popularitu knih tohoto anglického spisovatele. Tolkien se narodil v Jižní Africe, posléze se stal oxforským profesorem staroanglického jazyka. Ve volných chvílích vyprávěl svým čtyřem dětem pohádky a příběhy, do nichž začleňoval motivy, tradice a postavy ze středověkých eposů. Kolegové na univerzitě Tolkiena přiměli, aby svá vyprávění zapsal – a tak roku 1937 vznikla kniha Hobit. Období tolkienovského kultu ale zahájila až v 60. letech grandiózní (1300 stran) trilogie Pán prstenů. Ne náhodou se Tolkien stal biblí – vždyť byl magickým protikladem konzumní společnosti a uspěchaného světa. Jména autorových postaviček vešla do běžného slovníkumladých lidí, jejich příhody a charakteristické rysy ovlivnily jednání a smýšlení celé generace.
Hobit – v knize se vypráví o fantastickém světě hobitů, nenápadných starodávných lidiček, milujících mír a veselí. Hobiti se straní „Velkých lidí“, a proto žijí v podzemních norách kdesi na severozápadě oblasti zvané Středozemě. Nežízní po majetku ani po moci, a tak jsou dobří a šťastní. Příběh nabírá na tempu v okamžiku, kdy čaroděj Gandalf a 13 trpaslíků přemluví hobita Bilba, aby se s nimi vydal hledat velký trpasličí poklad, střežený drakem. Začínají fantastická dobrodružství, která končí získáním kouzelného prstenu.
- Knihy Tolkiena jsou nedostižným vzorem fantasy literatury – spisovatel vytvořil vlastní mytologii, která na čas zastínila skutečné bájeslovné příhody z minulosti. Věčný zápas dobra a zla vždy láká, navíc, když je podáván s úžasnou imaginací a přirozeným vypravěčským talentem.
Další významní autoři sci-fi literatury 20. století:
Clice Staples Lewis – vytvořil podobně poetický a bájný svět jako Tolkien. Světovou popularitu získal díky mnohadílnému románu Letopisy Narnie, což je sága určená dětem.
Terry Pratchett – anglický spisovatel, autor humoristických fantasy románů a duchovní otec příběhů odehrávajících se v imaginárním kraji zvaném Úžasná Zeměplocha. Tato Zeměplocha je plná obskurních postaviček, od mágů, skřítků až po knihovníky – orangutany. Pratchett je důkazem, že žánr fanasy nabýval ke konci 20. století čím dál větší obliby.
Joanne K. Rowlingová – anglická autorka, i ona svou tvorbou zapadla do nebývalého boomu „fantastické“ literatury. Literárního i komerčního úspěchu zejména u dětí dosáhla šesti díly Harryho Pottera. Příběhy žáka z čarodějnické školy v Bradavicích se staly doslova celosvětovým fenoménem přelomu 20. a 21. století.